Šiestou časťou Karl Ove Knausgard završuje svoju odvážnu autofiktívnu sériu Môj boj, ktorá vzbudila rozruch v literárnom svete. Autor zachytáva život vo všetkých jeho odtieňoch, od zlomových momentov po zdanlivo bezvýznamné detaily všedného dňa. Riskuje všetko. Súčasťou tohto dielu je aj rozsiahla esej o Hitlerovi a jeho knihe, ktorá sa stala symbolom absolútneho zla.
Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a
V piatom pokračovaní silnej autobiografickej či autofiktívnej série Môj boj Knausgard stupňuje intenzitu a úprimnosť svojho písania na maximum. Príbeh sa začína vo chvíli, keď sa ako mladý študent sťahuje do Bergenu, rozhodnutý zasvätiť život písaniu. Napriek obrovskému úsiliu sa mu v tvorbe nedarí a začína pochybovať o tom, že niekedy zažije vydanie svojej knihy. Tento diel série je aj
Osmnáctiletý Karl Ove přijímá místo učitele na základní škole v rybářské vesničce na severu Norska, aby se zde mohl věnovat vysněnému psaní. Tanec v temnotách, čtvrtý díl série Můj boj, přináší vzpomínky na rok strávený na odlehlém místě, kde vládnou nejen specifické mezilidské vztahy, ale v nebývalé míře i příroda.
„Podpísal som zmluvu s diablom,“ povedal autor o svojej šesťzväzkovej autobiografii, ktorej dal príznačný názov Môj boj. Dielo vyvolalo v Nórsku a neskôr i ďaleko za jeho hranicami mimoriadny ohlas a vášnivé diskusie. Autor v ňom totiž otvorene a nekompromisne vykresľuje osudy a zážitky svojej rodiny či priateľov a predovšetkým seba v ustavičnom boji so zvládaním života v celej jeho
„Žijem, mám vlastné deti a pri ich výchove sa usilujem o jediné: aby sa nebáli vlastného otca,“ píše Karl Ove Knausgard v treťom pokračovaní cyklu Môj boj. Kniha je napísaná očami malého chlapca. Hovorí o prvej učiteľke, prvej láske a prvej chlapčenskej kapele. O oslavách Vianoc a o návštevách starých rodičov. Chlapec sa učí plávať, chodí na futbalové tréningy, objavuje erotické časopisy a túži
Čtyřčlenná rodina Knausgardových – matka, otec a dva synové – se stěhuje do nového domu na jihonorském pobřeží. Je začátek sedmdesátých let a budoucnost se zdá otevřená všem možnostem. Důkladně a do detailů, někdy pro něj i značně bolestných, líčí Karl Ove Knausgard svět dětství, svět silných a jedinečných zážitků, svět, kde dospělí a jejich potomci vedou paralelní životy, které se nikdy
Druhý zo šiestich zväzkov, ktoré sa dajú čítať ako súvislý text, ale aj ako šesť nezávislých románov, je štúdiou extrémneho realizmu, neuveriteľným ponorom do každodenných a zdanlivo všedných tém, do pokory, sebaponižovania a fascinácie detailmi, ktoré inokedy prehliadame. Román je aj knihou o láske a priateľstve, o rodičoch a svokrovcoch, o živote s malými deťmi vo švédskom meste, o písaní, v
Karl Ove Knausgard se vrací ve vzpomínkách do doby, kdy ze dne na den opustil manželku i rodné Norsko, zamířil do Stockholmu a spřátelil se s jiným exulantem, intelektuálem a boxerem Geirem. A potkal Lindu, do níž se bláznivě a hluboce zamiloval, usadil se, stal se otcem. Minulost – stejně jako četné úvahové odbočky – funguje jako únik od současnosti, protkané peripetiemi života se třemi dětmi,
Přímočarý, upřímný a poctivý – ale také gigantický, kontroverzní a provokativní: těmito přívlastky (a ještě mnoha dalšími) je označován autobiografický román Můj boj (v originále Min kamp), který se kritika i média nebály prohlásit za literární událost 21. století a který ze svého autora, norského spisovatele Karla Ove Knausgarda, učinil globální hvězdu první velikosti. A přitom stačilo tak málo: