Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali. Zato americký důstojník dohlížející na univerzitu prý za nej Karlu Jaspersovi děkoval s tím, že není napsán jen pro Němce, nýbrž také pro svědomí vítězných Spojenců.
Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem. Pětice přednášek Rozum a existence z roku 1935 přitom patří k nejdůležitějším textům Karla Jasperse, ba filosofie existence vůbec. Vychází z duchovní situace, kterou vyvolala
Karl Jaspers, významný predstaviteľ filozofie existencie, patrí k najvplyvnejším mysliteľom 20. storočia. Táto jeho práca tvorí obvykle samostatne vydávaný úvod k jeho rozsiahlej monografii Veľkí filozofi z roku 1959. Súbor štyroch štúdií je venovaný životu, dielu a najmä svetodejinnému pôsobeniu najvýznamnejších osobností dejín, ktoré „ovplyvnili ľudské bytie ako nijakí iní spomedzi ľudí“. Hoci
Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení. Ukazuje, že zdánlivě objektivní schéma Plóti-novy filosofie je ve skutečnosti obrazem světa sloužícím k tomu, aby bylo možné popsat aktivní a svobodný vzestup a upadání duše; Plótinova
Karl Jaspers, jeden z najvplyvnejších mysliteľov 20. storočia, pokladal dielo Friedricha Nietzscheho za najvýznamnejšiu filozofickú udalosť, aká sa v Nemecku odohrala po zavŕšení klasickej etapy vývinu nemeckej filozofie. Okrem rozsiahlej monografie venovanej Nietzschemu sa jeho myslením zaoberal v rade ďalších prác. Patrí medzi ne i jeho prednáška Nietzsche a kresťanstvo z roku 1938, ktorú pre
Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání - pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země - nijak nevítali. Zato americký důstojník dohlížející na univerzitu prý za něj Karlu Jaspersovi děkoval s tím, že není napsán jen pro Němce, nýbrž také pro svědomí vítězných Spojenců.
Kniha je rozpracováním stejnojmenné rozhlasové přednášky, kterou měl Karl Jaspers na podzim roku 1956. Podnítily ho k ní četné přípisy, připomínky a dotazy rozhlasových posluchačů. Ač už od té doby uplynulo téměř šedesát let, hrozba války s použitím atomových zbraní existuje i nadále a Jaspersova kniha může k tomuto problému přinášet stále aktuální podněty. Jako jeden z mála
Text, v němž je z celého Jaspersova díla vůbec nejobšírněji vyložena jeho koncepce tzv. „mezních situací“. Jaspers zde nejenom objasňuje specifičnost mezních situací obecně a jejich význam pro stávání se existencí, ale především postupně analyzuje jednotlivé mezní situace: smrt, utrpení, boj a vinu. Vzhledem k významu konceptu mezních situací v Jaspersově filosofii existence, ale též k jeho
Jeden z najvýznamnejších filozofov 20 storočia (1883–1969), spoluzakladateľ nemeckej filozofie existencie, v prístupnej a koncentrovanej podobe podáva svoje zásadné názory na povahu ľudského jestvovania vo svete. Hlavnú pozornosť venuje pojmu transcendencie a spôsobom jeho zachytenia vo filozofických, náboženských či vedeckých obrazoch sveta. Túto knihu považuje odborná čitateľská verejnosť za
Úvod do filosofie sestavený z rozhlasových přednášek z roku 1950 jednoho z nejvýznamnějších myslitelů filosofie existence (1883-1969).