V posledním dílu katovské kroniky předává Jan Mydlář krvavou živnost synovi Ondřejovi a věnuje se jen své vinici a milované medicíně. Přestože si vybudoval pověst téměř zázračného lékaře, který vyléčil mnoho nemocných a zraněných i ze zámožných rodin, touží po jediné věci – uchránit svou vnučku před opovržením, které dopadá i na potomky katů. To se mu nakonec daří s pomocí bohatého benátského
Druhá kniha katovské kroniky zachycuje události let 1610–1622. „Katovská práce není lehká a ani léta člověku nepomůžou si na ni zvyknout. Z toho pak pramení jistý druh samoty, jež nejednou zatíží člověku duši,“ říká o své živnosti syn Jana Mydláře, pražského kata a magistra medicíny. Vzpomínky jeho otce oživují dávné události – útok na Prahu, bitvu na Bílé hoře i popravu na Staroměstském náměstí,
Historický román se odehrává v rudolfínské Praze a z jeho hrůzostrašných, tajemných a krví obestřených historií vystupuje pohnutý životní příběh magistra medicíny a kata Jana Mydláře. Příběh vypráví syn proslulého kata, který zdědil jeho neblahé řemeslo. Být katem bylo ponižující, řemesla si nikdo nevážil, katům se nedostávalo pochopení, byli celoživotními psanci. Jan Mydlář byl čestnou