Státní mechanismus je souborem organizací a institucí, které realizují státní moc. Člení se zejména na státní orgány a donucovací složky. Je to tedy obsáhlý soubor orgánů a institucí, jež není možné obsáhnout v jedné knize. Proto jsou do předložené publikace věnované meziválečnému Československu zahrnuty jen základní složky státního mechanismu. Hlavní pozornost je zaměřena na ústavní instituce
Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu. Populární formou přibližuje vývoj práva na našem území od raného středověku po současnost, vykresluje dobové rozdíly v pojetí práva a jejich
Součástí státního mechanismu každého státu je vedle orgánů státní moci, justičních orgánů a orgánů přímého donucení také veřejná správa. Organizace a charakter správní soustavy bývají vždy přesným odrazem politické situace dané vývojové etapy státu. Z toho důvodu je při studiu politických a právních dějin zcela nezbytné podrobně se seznámit právě s vývojem veřejné správy. K tomu také směřuje
Kniha shrnuje dějiny ústavního práva v českých zemích od jejich počátku v polovině 19. století až do současnosti. Učebnice je přehledně členěná podle základních ústavních mezníků od revoluce roku 1848 přes vznik samostatné Československé republiky, ústavy z období komunismu až po přijetí nynější české ústavy. Usnadňuje tak čtenáři orientaci v mnohdy složitém vývoji ústavního práva v českých
Problematika postavení Moravy v českém státě se v posledních dvaceti letech stala velmi diskutovanou. Zároveň vznikla řada nepravd, které pohled na moravskou historii zcela znehodnocují. Proto se publikace snaží předložit nejširší veřejnosti řadu odpovědí na nejnovější moravské dějiny z pohledu organizace veřejné správy. Ukazuje na to, jak Morava a Slezsko si nejen za feudalismu, ale i po roce
Publikace obsahuje podrobný přehled vývoje trestního řízení od nejstarších dob do současnosti. V úvodu jsou zpracovány počátky trestního soudnictví a trestního řízení v nejstarších evropských státech. Další části jsou již věnovány jen českému právnímu prostředí. Čtenář se zde seznámí se středověkými důkazními prostředky jako byly ordály a tortura. V dalších částech jsou přiblíženy počátky
Publikace pojednává o vývoji orgánů veřejné žaloby od nejstarších dob do konce roku 1989. Hlavní pozornost je věnována období od roku 1848 do druhé světové války. Výklad je podán v širších historických souvislostech, zejména v kontextu s vývojem organizace trestního soudnictví. V druhé části se autor věnuje postavení a organizaci prokuratury v období po roce 1948, která se stala nechvalným
V roce 2010 uplynulo 90 let od vydání nesporně nejvýznamnější ústavy, která zásadně ovlivnila nejen demokratický charakter meziválečné Československé republiky, ale stala se rozhodujícím inspiračním zdrojem i pro tvůrce současné české ústavy. To byl jeden z řady impulzů proč sestavit přehled vývoje ústavního práva na území České republiky. Vzhledem k významu je pochopitelně hlavní důraz položen
Publikace je rozvržena do tří na sebe navazujících částí. V první z nich je obsažen výklad dějin vybraných nejdůležitějších států z období starověku. Hlavní důraz byl kladen na státní a právní dějiny starověkého Řecka a Říma. Druhá část podává výklad států západní Evropy a Spojených států amerických. A konečně třetí, závěrečná část obsahuje pojednání o státoprávním vývoji států střední,
Právní archeologie je vědní obor, jehož předmětem zkoumání jsou hmotné právní památky, je součástí právní historie a lze ji považovat za pomocnou vědu historickou. Právní archeologie má bohatou tradici, na kterou v současné době se jen velmi skromně navazuje. Prvními záblesky oživení této vědy byly dvě konference pořádané katedrou dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v
Publikace v případových studiích pojednává o vlivu evropských záležitostí na meziválečné Československo a naopak československých poměrů na Evropu. Po obecném, úvodu, který nastiňuje klíčové problémy, s nimiž se musela potýkat československá diplomacie, následuje stať o vzniku, uspořádání a fungování Malé dohody, která dokládá československou účast na evropském dění. Třetí kapitola přibližuje