Námětem tohoto humoristicky zpracovaného románu, se stalo dětství autora Karla Poláčka, trávené v městečku Rychnově nad Kněžnou. Pět kluků s duší nezbedníků v čele s Petrem Bajzou, v prostředí maloměsta v době první republiky, prožívá své dobrodružné dětské kousky a objevování světa dospělých. Jedna z nejznámějších a nejčtenějších knih Karla Poláčka vznikala za doby okupace, o to více je poznat s
Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí. Jakou úlevu mu asi přinesl návrat do úžasné krajiny dětství, kdy je všechno pod sluncem nové a podivuhodné a kde se znovu setkává se svou matkou – šťastný
Sbírka humoristických povídek z roku 1926 staví do hlavních rolí židovské obyvatele maloměsta s jejich typickým vyjadřováním, obchodnickým smýšlením i zvláštním typem staleté moudrosti.
Jedna z nejúspěšnějších knih Karla Poláčka, autora dlouholetých klasik jako Bylo nás pět nebo Hostinec U kulatého stolu. Pan Načeradec, majitel obchodu s konfekcí, chodí na fotbal, protože mu lékař doporučil nějaký sport. Jednou se při zápase dostane s jistým mladým nezaměstnaným mužem do konfliktu, který má dohru na policejní stanici. Vznikne tak podivné nesourodé přátelství, ze kterého
Bylo nás pět je dnes již klasický humoristický román z roku 1943. Z dětsky naivního pohledu vypráví o pětici chlapců z malého města a jejich každodenních klukovinách i dobrodružstvích. Příběhem provází Petr Bajza, který je zároveň autorovým částečným alteregem a oživuje knihu svou pestrou směsicí hovorových a přehnaně spisovných výrazů. Právě jeho vyjadřování je nejtypičtějším a nejznámějším
Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873),
Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláček, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluvenou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo
Humorný obraz typického českého fotbalového obecenstva z doby před 2. světovou válkou. Autor ve své knize mistrně zachytil hráčskou hantýrku, ovzduší klubového prostředí i psychologii, zvyklosti a mravy pravověrných fotbalových fanoušků. Svéráznou atmosféru kolem fotbalových hřišť líčí prostřednictvím komického příběhu dvou nadšených žižkovských fanoušků, krejčího Emanuela Habáska a jeho
Vypravme se do světa neuvěřitelných klukovských dobrodružství a fantazie. V malém městečku žije pět kluků – Petr Bajza, Antonín Bejval, Josef „Pepek“ Zilvar, Éda Kemlink a Čeněk Jirsák. První z nich, hlavní hrdina příběhu a autorovo alter ego, nám vypráví o tom, co všechno se svými čtyřmi kamarády i svou velmi bohatou představivostí zažil. A nebylo toho málo. Jednou se rozhodli pěstovat vosy na
Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí. Jakou úlevu mu asi přinesl návrat do úžasné krajiny dětství, kdy je všechno pod sluncem nové a podivuhodné a kde se znovu setkává se svou matkou – šťastný
Okresní město je humornou mozaikou společenství, jež opustilo venkovský rytmus přírody, přitom ale má daleko do anonymní velkoměstské masy. Tato obecní pospolitost, jakou už dnes nepoznáme, žije prchavými vzruchy svého malého světa. Poláček se malichernostem a zlovolnosti jejích příslušníků sice posmívá (a byl za to potrestán zákazem navštěvovat své rodné město), ale i tak dnes na nás – obyvatele
Slavný český humoristický román o dobrodružstvích pěti chlapců z malého českého městečka je psán formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Uprostřed druhé světové války, v nejtěžším období svého života - před transportem do Osvětimi v roce 1944 - český spisovatel Karel Poláček (1892-1944) prostřednictvím dětského vypravěče vzpomíná na šťastné mládí. Před čtenářem se objevuje svět viděný
„Navštivte klimatické lázně Džbery pod Skálou, které se vypínají 703 m nad hladinou mořskou, kde se v nádherném okolí nacházejí překrásné procházky stinnými lesy a ptáčkové zpívají chválu Hospodinovi! Doporučujeme zříceninu hradu Plž, odkud se užaslým zrakům otevírá úchvatné panoráma. A penze je tu tak levná, že nemocný nejen nabude ztraceného zdraví, ale ještě hodně ušetří…“ vyzýval sugestivně
Historická nahrávka z roku 1955 a 1966 vychází teprve nyní na čtyřech CD a nahradí dosud publikovanou zkrácenou zvukovou verzi, ve které uslyšíte vše o hoších, kteří spolu mluví, o cirkusu, cestě do Indie, návštěvě u maharádži i svatbě s princeznou... Nejznámější, vlídný a úsměvný román Karla Poláčka je vzpomínkou na dětství, psaný v okamžicích autorovy velké životní krize před odchodem do
Chronoligicky uspořádaný výběr Poláčkovch soudniček, které byly nejfrekventovanějším žánrem jeho publicistiky. Poláček je otiskoval je ve 20. a 30. letech v Lidových novinách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a ve Světozoru.