Hermetická tradice je nejdůležitější Evolovou prací zasvěcenou výkladu tradičních věd. Samotný termín „hermetická tradice“ je zde chápán ve zvláštním smyslu, jak býval používán v období středověku a renesance. V tomto zvláštním smyslu je hermetismus úzce spojen s alchymickou tradicí. Alchymie je pro Evolu Královskou vědou, uceleným všeobjímajícím systémem, který otevírá cestu k nejvyšším
V záplavě knih o sexualitě přistupuje Evolova Metafyzika sexu k tématu ze zcela jiného úhlu. Prohlašuje nedostatečnost biologických, sociologických a psychologických teorií lidské sexuality a tvrdí, že přitažlivost mezi pohlavími není omezena na pozemský příkaz k množení. Erotická, nereprodukční láska je cílem sama o sobě a právě ona odlišuje člověka od zvířat. Sex, navzdory zažitým představám,
Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro
Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové konformitě a průměrnosti, jež staví do kontrastu s aristokratickým heroismem a náboženským rozjímáním. Ideál společnosti vidí v nadčasové Tradici duchovních proudů předmoderního světa, kdy božské
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není jak se obvykle tvrdí prožít opravdovou slast. Tantrické překonání předsudků nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se
Julius Evola (1898-1974) patří mezi vůdčí esoteriky a antimodernisty 20. století. V posmrtně vydané sbírce esejí s názvem Metafyzika války, z nichž většina byla napsána ve třicátých a čtyřicátých letech, se zabývá válkou, smrtí a vítězstvím z duchovní a heroické perspektivy. Aby prokázal univerzálnost náboženského přístupu válečníků k boji, poukazuje na příklady ze staroseverských, védských,
Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové konformitě a průměrnosti, jež staví do kontrastu s aristokratickým heroismem a náboženským rozjímáním. Ideál společnosti vidí v nadčasové Tradici duchovních proudů předmoderního světa, kdy božské
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není jak se obvykle tvrdí prožít opravdovou slast. Tantrické překonání předsudků nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se
Důležité dílo italské sociologické vědy a politologie. Studie se věnuje problémům osobního jednání, stanovisek a forem intelektuálního života, které jedinec řeší v současné epoše, již autor nazval „epochou rozkladu“. Autor používá orientální metafory „jezdit na tygru“, aby naznačil cestu, která bude českému čtenáři velmi povědomá: cestu „pasivní rezistence“, kdy lze někdy dokonce využít