Přiblížení nějakého vesmírného tělesa k Zemi většinou vyvolává jen otázky spojené s možnou katastrofou a dokonce i s případným vyhynutím veškerého života na naší krásné planetě. Tímto způsobem téma uchopila i drtivá většina vědeckofantastických autorů, jak dokazují desítky či dokonce stovky románů, povídek a filmů s podobnou tématikou.
Kometa Gallii při srážce se Zemí odtrhla malý kus planety, kde žilo třicet šest lidí různých národností. Vesmírní trosečníci si nejdříve mysleli, že divné úkazy způsobilo jen obyčejné zemětřesení, ale postupně začínají zjišťovat, že se vydali na nedobrovolnou pouť Sluneční soustavou.
O cestě na Měsíc lidé snili tisíce let, ale až do devatenáctého století se jednalo jen o fantazie, které neměly nic společného s realitou. Rychlý technologický vývoj a mnoho vědeckých objevů začaly situaci měnit. První knihou, která se pokusila naznačit, jak by úspěšná výprava mohla vypadat, byl slavný román Ze Země na Měsíc, který napsal Jules Verne.
Po přečtení závěti Williama J. Hypperbonea, výstředního milionáře, kterou v sále Auditoria přednese notář Tornbrock, se rozběhne nevídaná hra o výstředníkovo dědictví, které má připadnout tomu účastníku z vylosované »šestice« obyvatel Chicaga, který dosáhne cíle jako první.
Na pozadí nepřátelství mezi Slovanským a Germánským živlem v Livonsku napsal Jules Verne tentokráte jeden ze svých detektivních románů. Romanopisec tak spřádá příběh úplný zvratů, podivuhodných hypotéz, gradující ve zcela nečekané rozuzlení.
Obrovské dědictví po indické kněžně bylo rozděleno rovným dílem mezi francouzského lékaře Sarassina a německého profesora Schultze. První se rozhodne peníze využít na stavbu dokonalého města, druhý celou pozůstalost investuje do obrovské továrny na ocel a vývoje ničivých zbraní, kterými chce svého vzdáleného příbuzného zničit.
Hrabě de Chanteleine je historický román, který Jules Verne publikoval koncem roku 1864 v časopise Musée des Familles a jehož knižního vydání se za svého života nikdy nedočkal, ačkoliv jej ještě v roce 1879 nabízel k vydání svému dvornímu nakladateli Hetzelovi.
Tři britští dobrodruhové, doktor Fergusson se svým sluhou Wilsonem a věrným přítelem Kennedym, se rozhodnou přeletět z východu na západ africký kontinent a odhalit tak tajemství, která se před vědou skrývala několik tisíc let.
Francouzský vynálezce Tomáš Roch objevil tak silnou výbušninu, že její potenciální majitel by mohl velmi snadno získat vládu nad světem. Jenže když ji nabídl nejmocnějším státům, setkal se s nepochopením a odmítnutím. O jeho vynález ale začne projevovat zájem tajuplný hrabě d'Artigas...
Dnes zabere cesta kolem světa několik desítek hodin. Ale v devatenáctém století na ni bylo třeba počítat minimálně s několika měsíci. Proto považovali členové Reformního klubu za neslýchaně opovážlivé, když anglický gentleman Phileas Fogg prohlásil, že takovou výpravu zvládne přesně za osmdesát dní.
Pro patnáct chlapců to měla být jen příjemná prázdninová plavba kolem Nového Zélandu. Jenže díky souhře událostí jejich jachtu bez posádky bouře zahnala až k opuštěnému ostrovu, kde ztroskotali. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v naprosto nepříznivých podmínkách?
Islandský alchymista Arne Saknussen po sobě zanechal zašifrovaný dopis s popisem svého sestupu do středu Země. Když se k této zcela neuvěřitelné zprávě ze šestnáctého století dostane profesor Lidenbrock, rozhodne se zorganizovat expedici, která se pokusí cestu zopakovat.
Tajemný hrad v Karpatech – V karpatských lesích stojí ponurý polozřícený hrad, který vyvolává děs a hrůzu u obyvatel blízkých vesniček. Krouží o něm spousta tajuplných a často naprosto neuvěřitelných příběhů. Jeho tajemství se pokusí odhalit krajem projíždějící hrabě Franz Teleke, který hledá svou ztracenou milenku.
Profesor Aronnax se rozhodl zúčastnit výpravy, která měla objasnit záhadu podivuhodného netvora ohrožujícího námořní plavbu. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že se nejedná od obrovské zvíře, ale obdivuhodnou ponorku, které velí záhadný kapitán Nemo.
Michail Strogov je pověřen samotným carem, aby doručil dopis jeho bratrovi s varováním před zrádcem Ivanem Ogarevem a před vpádem Tatarských hord na Sibiř. Poznává chladného anglického novináře Blounta a jeho francouzského kolegu Joliveta a také Naďu.
Patnáct chlapců ve věku osmi až čtrnácti let, ztroskotá na opuštěném ostrově v Pacifiku. Ačkoliv nemohou tušit, že stráví na ostrově dva roky, postupně přizpůsobí svůj život nutnosti Robinsonů. Navzdory nelehké situaci panuje mezi staršími hochy, zvláště mezi Briantem a Doniphanem, neustálá rivalita.
Poté, co učenec Otto Lindenbrock objeví starobylý runový skript, pocházející od Arne Saknussemma a odhalující cestu do středu Země z Islandu, vypraví se on a jeho synovec Axel na řečený ostrov. Mají v úmyslu utvrdit se o této skutečnosti, a proto si najmou průvodce Hanse Bjelkeho, v jehož doprovodu sestoupí do nitra vyhaslé sopky.
Pro patnáct chlapců to měla být jen příjemná prázdninová plavba kolem Nového Zélandu. Jenže díky souhře událostí jejich jachtu bez posádky bouře zahnala až k opuštěnému ostrovu, kde ztroskotali. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v naprosto nepříznivých podmínkách?
Reportér časopisu XX. STOLETÍ Claudius Bombarnac dostává nenadálý příkaz od své redakce, aby nastoupil cestu vlakem velkou transasijskou železnicí, během níž má popsat její průběh a své zážitky. Vydá se z Tbilisi do Baku a pak lodí na protější stranu Kaspického moře.
K napsání románu Plovoucí město inspirovala Julese Vernea jeho společná plavba s bratrem Paulem v roce 1867 z Liverpoolu do Ameriky, kterou prožil na palubě v té době největšího parníku světa Great Easternu. Verne svou cestu zpracoval do podoby autobiografického románu, ve kterém lze jen velmi těžko oddělit od sebe pravou skutečnost a literární fikci.
