Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává. Živí se pěstováním zeleniny a holuby, které láká do svého bytu.
Félix Ventura žije v chátrající vile plné knih uprostřed angolské metropole Luandy a živí se tím, že na objednávku vyrábí lidem minulosti. Jedná se o zcela seriózní podnikání a o jeho služby je nesmírný zájem. Mezi jeho zákazníky je řada známých osobností, hlavně bohatí podnikatelé, ministři, poslanci.
José Eduardo Agualusa je výraznou osobnosťou súčasnej angolskej literárnej scény a po portugalsky písanej literatúry. V pestrej mozaike príbehov čitateľom približuje dejiny Angoly prostredníctvom Ludo, ženy, ktorá sa v predvečer nezávislosti Angoly vracia do svojho bytu.
Gekón Eulálio je už pätnásť rokov odsúdený žiť v malom jašteričom tele. Hľadá vlhké štrbiny, chytá komáre a spomína na svoj minulý život, keď bol človekom. Spomienky a spomienky na spomienky sú jedným z kľúčových motívov Agualusovho románu. Spomienky na skutočné udalosti i spomienky klamlivé, ktoré si naša pamäť osvojí.
