Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života. Matematické a fyzikální zákonitosti mají překvapivé uplatnění i v říši sportovních výkonů. A totéž platí i pro umění a kulturu - i tady hraje matematika důležitou, a leckdy nečekanou roli. Víte, jak lze pomocí Archimedova zákona snadno usvědčit padělatele šperků?
Matematika a sport souvisí na první pohled jen vzdáleně. Ale opravdu jen na první pohled. V nové knize Johna D. Barrowa se můžete přesvědčit, že matematika stojí nejen za špičkovými výkony, ale i za losováním zápasů, sestavováním tabulek vítězů, výběrem olympijských sportů… zkrátka za všemi aspekty sportu. Uvidíte v novém světle temná mysteria běhu, skoku, plavání, střílení branek či odpalování
Systematický přehled různých modelů vesmíru od antiky po dnešek, s důrazem na stav poznání po Einsteinovi, jasně rozlišuje, které z nich mohou aspirovat na model pozorovaného vesmíru a které vznikly jen jako zajímavé matematické konstrukce. Zabývá se i různými bizarními představami, jež vzešly z teorie strun a dalších současných směrů ve fyzice. Tajemno vanoucí z představ, že žijeme v jednom
Některé věci o světě můžeme pochopit jen prostřednictvím matematiky. Tato knížka nabitá informacemi nám dá odpovědi na sto základních otázek týkajících se naší existence. Odhaluje spletité otázky, objasňuje hádanky a vrhá světlo do tmavých koutů. Od vítězství v loterii, sázení na dostizích a úniku před medvědy, přes sport, Shakespeara, Google, teorii her, opilce, rozvodové vyrovnání, až po
Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírná galerie je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor ji věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde ovšem jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy
Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor John D. Barrow vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy. Prohlubujeobecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů.
Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška,