Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace,
Jitka Goriaux Pelechová představuje ve své monografii předního německého divadelního režiséra Thomase Ostermeiera. Sleduje uměleckou cestu dnešního čtyřicátníka od jeho pobytu na divadelní škole Ernsta Busche přes založení slavné studiové scény Baracke při berlínském Deutsches Theater až po jeho nástup do čela legendárního berlínského divadla Schaubühne, kde spolupracuje s hereckými hvězdami.