Čtvrtého srpna 2006 jsme si připomínali 700 let od chvíle, kdy byl v Olomouci, dva měsíce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III., jímž po téměř 450 letech vymřela přemyslovská (a současně jediná domácí) panovnická dynastie. Během těchto let se na českém trůnu vystřídaly více jak tři desítky Přemyslovců, rodu, pozdvihnuvšího se ze středočeských nížin až k výšinám
Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let. Přestože éra Lucemburků v Čechách zahrnuje necelých 130 let (a ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím) a nelze ji co do časového působení srovnávat např. s
Závěrečná část popularizační řady o českých panovnických dynastiích. Uzavírá ji svazek, věnovaný Habsburkům, kteří v našich zemích vládli téměř 400 let. Karlem VI. vymřela v r. 1740 habsburská dynastie po meči, v r. 1780 pak Marií Terezií i po přeslici. Od té doby až do konce I. světové války již u nás vládli členové habsbursko-lotrinské dynastie, užívající od r. 1804 titul rakouský císař. Za
Cyril Hádek, autor čtenářsky úspěšných titulů Konec Přemyslovců v Čechách a Konec Lucemburků v Čechách, se rozhodl prolomit tajemství svého pseudonymu a svou další práci již uveřejnit pod vlastním jménem. Konec Jagellonců v Čechách mapuje pětapadesátiletou éru, kdy u nás vládli Vladislav II. a jeho syn Ludvík. Země se po přestálých husitských bouřích a následném přechodném období, kdy se během
Kniha o Karlu IV. zachycuje příběh člověka, který jako malé dítě byl vyrván z matčina náručí, uvržen do sklepního vězení a posléze odvezen do daleké ciziny. Jako urozený jinoch se pouštěl do pochybných dobrodružství, „dal se na cestu hříchů mládí“, jak cudně poznamená kronikář, vedl nezřízený sexuální život, jehož sám papež musel napomínat za výstřední a příliš švihácké oblékání a přemrštěnou