Výtvarník a grafik Jiří Šalamoun (1935–2022) byl nedělním básníkem. Poezii se věnoval od sedmdesátých let minulého století, bez větších ambicí, nesystematicky a jak sám často zdůrazňoval, výhradně v „přestávkách“ mezi kreslením. Přesto, nebo právě proto, se mu podařilo vytvořit svět mimořádně sevřený, ryzí. Místo, kde se nejrůznější příběhy, postřehy a pravdy (ano, povětšinou ty velké, životní) s
Jiří Šalamoun je autorem celé řady děl, která z nejrůznějších důvodů zůstala ukryta v krabicích, deskách či zásuvkách. Mezi ně patří též scénář k nerealizované animovanému filmu Tak i naopak čili Proč vznikají skvrny na Slunci z let let 1978 – 1972. Soubor více než sta kreseb s podnázvem Sonáta polovičního měsíčního svitu pro při hlasy, který spolu s úvodním autorským slovem představuje
Jiří Šalamoun slaví v letošním roce osmdesáté narozeniny. Tento osobitý a jedinečný grafik je znám po celé Evropě, po dlouhou dobu působil jako profesor nejen v Čechách, ale i v Německu. Vychoval nepřebernou řadu vynikajících následníků a pro mnohé z nás je znám jako autor mnoha ilustrací, plakátů a obalů gramofonových desek. Snad nejvíce ale vstoupil do povědomí národa svým nezapomenutelným
Kniha básní předního představitele naší současné výtvarné scény, kreslíře, ilustrátora a knižního výtvarníka Jiřího Šalamouna. Poetika jeho básní, které zatím uveřejňoval příležitostně v katalozích svých výstav a na stránkách Literárních novin, je – v kontextu české poezie – neobvykle přínosná především svou inspirací v ikonografii starého umění výtvarného i slovesného (zejména lidového a
Kniha básní předního představitele naší současné výtvarné scény, kreslíře, ilustrátora a knižního výtvarníka Jiřího Šalamouna. Poetika jeho básní, které zatím uveřejňoval příležitostně v katalozích svých výstav a na stránkách Literárních novin, je – v kontextu české poezie – neobvykle přínosná především svou inspirací v ikonografii starého umění výtvarného i slovesného (zejména lidového a