Jiří Rulf

Stvořitel času

Stvořitel času je malá knížka, lze ovšem říci, že má svou velikost. Jiří Rulf, emeritní redaktor Reflexu, dokáže ve svých příbězích těžit i ze zážitků, které by snad někomu připadly prchavé. Jenže co když jsou zároveň neuvěřitelné? Záleží na úhlu pohledu. Zkušený autor ho zde v pětačtyřiceti povídkách mění minimálně, přestože vypráví jak o lásce a smrti, tak o umění a o žvanilech kolem kumštu, o

Jmenuji se Offenbach

Srdce metronomu (Edice poezie Host/Velká řada)

Nezpochybnitelnou hodnotou je v Rulfově světě - sama poezie. V ní je, musí být něco absolutně krásného, co vyvažuje a prosvěcuje strohou pravdu smrtelného života, zápolícího o svůj přesah s diktátem časovosti, utilitárního sebezapomnění i s bolestivým, smrdutým, izolujícím, nepřekročitelným ústrojím těla. Jiří Rulf je v zásadě básníkem vzpříčených slov a zaseklých otázek, nejbližším tvarem je mu

Let chroustů

Autobiograficky laděný román předního českého básníka generace dnešních padesátníků.

Literáti

Portréty dvanácti českých literátů (Jakub Deml, Rudolf Medek, bratři Langerové, Karel Poláček, Jan Čep, Ivan Blatný, Kamil Bednář, Jiří Kolář, Vladimír Neff, Ladislav Fuks, Tomáš Řezáč, Ivan Diviš), publikované v týdeníku Reflex v rubrice Causy, jsou neobyčejně zajímavým pohledem na některé kapitoly moderní literární historie, zastřené doposud mlčením či zkreslené letitými tabu. Tím, co je