Tato knížka je třetím pokračováním „lidopisné“ publicistiky hudebníka (Poutníci, Teagrass), rozhlasového a časopiseckého redaktora a publicisty Jiřího Plocka (1961). Zatímco předchozí svazky byly tvořeny soubory fejetonů, povídek, glos a básní především z tuzemska, tak zde se potkáváme se zápisky z cest do ciziny v letech 1992-2012. První a nejrozsáhlejší kapitolu tvoří deník z Itálie. Pak
Píseň – stejně jako její matka hudba – je všudypřítomná a kulturotvorná. Zkusme si představit svět, v němž píseň nebo hudba chybí, svět, v němž si člověk ani nezapíská jednoduchou melodii či jen tak nevyťuká jednoduchý rytmus. To snad ani nelze. A pokud ano, tak se dostáváme mimo náš svět. Mimo lidský svět. Píseň nás baví, těší, povzbuzuje, léčí. Spojuje nás skrze tradici s minulostí, ale též
Soubor životopisně laděných glos, fejetonů, básní a povídek navazuje na knihu Zápisky potulného lidopisce (Galén 2020). Lidopisec putuje světem a pozoruje různé věci a lidi, symbolické situace i inspirativní osobnosti. Zajímá jej život písně, nahlédne i do zázračného světa vědy a středověkého umění. A přitom stále pozoruje, co se děje i s ním samotným. Každá minuta našeho života o něčem důležitém
Necelá padesátka glos, fejetonů a povídek je výběrem z publicistiky Jiřího Plocka a odráží jeho pestrou životní cestu hudebníka (skupina Poutníci), vydavatele (Gnosis Brno), publicisty (Kulturní noviny) a rozhlasového redaktora (Český rozhlas Brno). Knížka mapuje některé autorovy klíčové životní okamžiky, setkání se zajímavými lidmi i symbolické situace, v nichž se vyjevuje povaha světa kolem nás
Muzikant a publicista Jiří Plocek, bývalý člen populární skupiny Poutníci, s Jitkou Šuranskou držitel ceny Anděl za album Písňobraní, pojal svůj první sólový a zároveň také svým způsobem bilanční počin Cestou k naději jako reportáž. Putujeme s ním a jeho muzikou různými hudebními krajinami, které se prolínají s reálným světem. Zvuk nádraží, hospody či liturgické skladby se střídá se starými