Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419). Autoři podávají plastický obraz vývoje architektury, sochařství, malířství (deskového, knižního i nástěnného) a uměleckých řemesel v období vlády Václava IV., který přímo navazuje na dílo svého otce
Německý překlad knihy Dílo knížat a králů z rodu Přemyslovců Počátky českého státu jsou spjaty s christianizací země. Byl to v pozdním 9. století Bořivoj, první historicky doložený kníže z rodu Přemyslovců, který postavil první kostely na Levém Hradci a v prostoru Pražského hradu. Do řad světců z vladařského rodu vstoupila manželka knížete Bořivoje sv. Ludmila a Bořivojův vnuk sv. Václav, jenž
Anglický překlad doprovodné publikace k výstavě „Václav IV. Král na rozhraní věků. 600 let od úmrtí římského a českého krále“, jež byla uspořádána v prostorách Karolina v září až listopadu 2019.
V roce 2023 je tomu 1050 let, kdy bylo české území vyděleno z pravomoci biskupů v Řezně a bylo založeno pražské biskupství, povýšené na arcibiskupství v roce 1344 díky snahám Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. Obě události jsou důležitým mezníkem nejen v dějinách křesťanství na české půdě, ale patří i k nejvýznamnějším událostem české historie. Vznik nového pražského biskupství a jeho
Heinrich, otec druhého stavitele pražské katedrály Petra Parléře, vzešel patrně z Kolína nad Rýnem, kde vyrůstala kolosální stavba nové katedrály. Usadil se ve Švábském Gmündu a tam působil na stavbě kostela sv. Kříže. Přídomek „z Gmündu“ se v druhé polovině 14. století pojí se jménem dalších mistrů, o nichž se lze domnívat, že byli vzájemně spjati i příbuzenskými vazbami. Jim bylo svěřeno vedení
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích - velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780-1914. První část knihy zahrnuje sídla, jejichž podobu ovlivnil klasicismus. Setkáme se u nich s ohlasem francouzských stylů či anglického klasicismu, ale i s odezvou architektury Berlína či Drážďan a samozřejmě s
Počátky českého státu jsou spjaty s christianizací země. Byl to v pozdním 9. století Bořivoj, první historicky doložený kníže z rodu Přemyslovců, který postavil první kostely na Levém Hradci a v prostoru Pražského hradu. Do řad světců z vladařského rodu vstoupila manželka knížete Bořivoje sv. Ludmila a Bořivojův vnuk sv. Václav, jenž se stal patronem a nebeským ochráncem Čechů a české země.
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích – velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780–1914. První část knihy zahrnuje sídla, jejichž podobu ovlivnil klasicismus. Setkáme se u nich s ohlasem francouzských stylů či anglického klasicismu, ale i s odezvou architektury Berlína či Drážďan a samozřejmě s
Velká část z toho, co se dochovalo z architektury, umění a kultury raného středověku, vznikla na půdě benediktinských klášterů. Stará kultura benediktinů patří k základním kamenům evropské civilizace a v tom také tkví její odkaz a živé poselství pro dnešní evropské společenství. Ve stavbách benediktinských klášterů se zračily požadavky regulí, monastická askeze i odloučení od vnějšího světa,
Druhý díl knihy Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců – města, církev, korunní země, je věnován stavbám a uměleckým dílům této doby (od počátku druhé poloviny 15. do začátku druhé čtvrtiny 16. století), která vznikla ve městech, na církevní půdě a ve vedlejších zemích České koruny - ve Slezsku a v Horní Lužici. Před Jiřím z Poděbrad a poté i Vladislavem a Ludvíkem