Spisovatel Jiří Klobouk odešel do zahraničí v roce 1968 a posledních jedenáct let žije v New Yorku. Ze své mnohovrstevné tvorby, vydávané jak v USA, tak v České republice, vybral pět povídek, které mají společného jmenovatele - jsou posazeny do severoamerického prostředí. Vykazují rovněž autorovo osvojení formy dramatu, jak potvrzuje hned úvodní povídka Převážně Beethoven, pojednávající o
Dvanáct tematicky různorodých povídek spojuje styl prolínající rovinu reality a imaginace a často až surreálná představivost, pohybující se na hranici snu a skutečnosti. Sen, a konkrétně trýznivé sny emigrantů jsou tak výchozím bodem uměleckého vyjádření zážitků a reflexí autorů, pro něž se rok 1968, a zvláště vpád vojsk Varšavské smlouvy, stal traumatem, s nímž se vyrovnávali v metaforické
Nevím, jak dalece vás to bude zajímat, ale nastal čas, abych káp božskou, co mě přivedlo k tomu, že jsem málem spáchal sebevraždu. Naštěstí, jak v kapitole osmnáctý s úlevou zjistíte, Bublina mě z toho srabu vysekal. Suma sumárum, měl jsem děsnou kliku. A právě tohle je můj pokus hodit na papír, co mě více méně přivedlo do cvokárny. Nic falešnýho. Všechno jako na dlani.