Eduard Griez de Ronse (1801–1855) je obtížně zařaditelná osobnost, ať už jde o jeho původ, příslušnost k národu, spjatost s konkrétním životním prostorem či okruhem lidí, nebo oblast pracovního a zájmového působení. Údělem osobností, které se vymykají dobově uchopitelným rámcům, bývá, že jsou zapomínány. A to platí i pro Eduarda Grieze. Dnes na jeho jméno nenarazíme ani v pojednáních o české
Ostrovy skutečné, představy či metafory ostrova jsou od počátku lidského myšlení produktivním podnětem lidské imaginace. Vzepětí člověka, jež jej táhne k ostrovům, totiž odpovídá dvojímu pohybu, jímž ostrovy vznikají. Snít o ostrovech (ať už s úzkostí, či v radosti) znamená snít o tom, že se oddělujeme, že jsme již odděleni a daleko od kontinentů, že jsme sami a ztraceni anebo snít o tom, že
Kolektivní monografie Rozpad Rakouska-Uherska a jeho důsledky pro středoevropské literatury a kultury zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na sympoziu Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem sympozia bylo po sto letech reflektovat epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála z různých pohledů a bez
Kolektivní monografie zachycuje odraz známé literární postavy dobrého vojáka Švejka v různých uměleckých a kulturních projevech v kontextu střední Evropy. Přenos románové postavy „dobrého vojáka Švejka“ z literárního textu na zdi, ubrusy, pivní tácky a další objekty současných českých restaurací a hospod představuje zajímavý a interpretačně vydatný typ intermediálního vztahu, který se vyznačuje