Jaká měli staří Slované božstva? Byl zástup bohů a bohyň jednotný, nebo se na územích obývaných Slovany významně lišil? Jaké archeologické doklady pohanských božstev a jejich svatyň máme při pátrání k dispozici? A co vlastně znamenalo být Slovanem ve středověku? Tato populárně-naučná publikace představuje základní obrysy náboženské kultury starých Slovanů.
Druhé, upravené a rozšířené vydání komentované antologie textů nejvýznamnějších latinských pramenů ke slovanskému pohanství (první vydání 2017). Ve dvojjazyčném, latinsko-českém vydání se stručnými úvody, kritickým aparátem a výkladovými poznámkami systematicky předkládá čtenáři zmínky o náboženství, svatyních, bozích a zvycích starých Slovanů na Balkáně, v Polabí a Pobaltí, o christianizaci
V návaznosti na svoji knihu o reflexi praslovanského pohanství v pramenech latinského Západu (2017) se Jiří Dynda ve své nové zabývá stejným tématem v ruské protipohanské homiletice. Zásadní otázkou monografie je, nakolik lze kázání kritizující přežívání pohanských praktik na christianizované Rusi pokládat za spolehlivý pramen poznání skutečného náboženství východních Slovanů před přijetím nové
Byliny o bohatýru Svjatogorovi jsou nedílnou součástí tradice ruské folklorní epiky. Popisují setkání mladého hrdiny Ilji Muromce s jeho starým mentorem, umírajícím obrem Svjatogorem. Mladý hrdina přebírá Svjatogorovu moc a postavení přijetím jeho životní síly, a stává se tak nejdůležitějším bohatýrem ruských epických písní. Autor v knize uvádí čtenáře do studia bylinné epiky, předkládá přístupný
Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie. Výbor je rozčleněn do šesti okruhů: (A) texty z 5.–10. století věnované Slovanům na Balkáně, (B) texty o západních Slovanech sídlících mezi Labem a Sálou