Jan Žižka prožívá ve vsi Čeřejově rodinné štěstí a věří, že tomu tak bude napořád. Osud mu však několikrát řádně zamíchá kartami; zanedlouho po narození dcery umírá jeho žena Kateřina a on musí hledat kojnou. Také získat dědictví po vzdáleném příbuzném se ukáže být obtížnější, než se původně zdálo. A když Rožmberkové vytáhnou proti Habsburkovi, vyšle ho král Václav IV. jako svého tajného agenta
Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon. Současně se zemí toulá záhadný prorok, jehož slova o brzkém konci světa si lidé vykládají tak, že je zbytečné všechno, co konají, a smysl má jen pokání. „Prorok“ je nabádá, aby opouštěli
Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. V jejím čtvrtém dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Láska až za hrob,
Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře všemi díly šestidílné série. V jejím třetím dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Smrt porodní
Zatímco Karel IV. neustále doufá, že mu Anna Svídnická dá vytouženého dědice, velitel jeho osobní ochranné družiny Karel Rozoumek se chystá vzdát svého postavení u císařského dvora. Jeho žena Barborka se totiž záhadně ztratila i s dítětem v blízkosti Křivoklátu, kde vyrůstala od dětství, a on doufá, že zjistí, co se s ní stalo. Pátrání se ujme Matouš Rozoumek, který chce, aby si jeho syn udržel
Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV. Bavorovi, kterým si upevnil postavení římsko-německého krále. Přichází do vydrancovaných Čech, kde mu patří snad jen ta koruna, kterou se – až bude dokončena – chystá dát korunovat za krále. Přesto je rozhodnut navrátit přemyslovsko-lucemburskému dědictví bývalou slávu a vytvořit z něho uznávané centrum příští
Historický román, odehrávající se v první polovině 14. století, v neklidných dobách Českého království po vraždě Václava III. Kdo zavraždil posledního přemyslovského krále? Jaké k tomu měl důvody? Tak se ptá Jan Lucemburský, když se setká s domnělým útočníkem Konrádem z Botenštejna na jeho tvrzi v německém Mulhově. Nevědomky tak rozehrává dramatický boj o budoucí podobu českého státu.
Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské. Spiklencům nahrává neúroda a z ní pramenící hladomor, stejně jako Karlovy soukromé problémy – smrt prvorozeného syna, druhé manželky i nedoléčené zranění. Také Matoušovu synovi, veliteli královy osobní družiny, se komplikuje život, poté
Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. ***** V prvním dílu Sběratel firemních štítů řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních
Eliáše Rozýna z Javorníka, uvězněného v souvislosti se vzpourou českých stavů proti císaři Ferdinandovi. Jako jedinou možnost vidí přímluvu vrchního státního žalobce Kapra z Kaprštejna. Netuší, že tím uvádí do pohybu kolo osudu nejen svého, ale především své dcery, do níž se žalobce bezhlavě zamiluje. Skutečný příběh odehrávající se v letech 1621–1625 má v sobě napětí, lásku i úkladnou vraždu.
Staroměstský měšťan Viktorín z Grafenfelsu chce zachránit svého přítele, novoměstského radního Eliáše Rozýna z Javorníka, uvězněného v souvislosti se vzpourou českých stavů proti císaři Ferdinandovi. Jako jedinou možnost vidí přímluvu u vrchního státního žalobce Kapra z Kaprštejna. Netuší, že tím uvádí do pohybu kolo osudu nejen svého, ale především své dcery, do níž se žalobce bezhlavě zamiluje.
Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí. Pátrači ho najdou v bezvědomí, s přeraženou čelistí a poraněnou krční páteří. Stojí za zraněním náhoda, nebo něčí úmysl? Když je poblíž nalezena mrtvola venkovana, vybavená Habsburkovou pečetí,