Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik. Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky.
Války, nepokoje, náboženské neshody, nepřátelství parlamentu, dauphinovy intriky a hlad obyvatel – to vše se Ludvíka XV. vůbec nedotklo. Už nebyl Milovaný. Nevšímal si, jakému nebezpečí Francie čelí, a vyhledával útočiště v rozhazovačnosti, pošetilosti a neskrývané smyslnosti.
Francie dychtivě očekává den, kdy mladý král, Ludvík XV., dosáhne zletilosti a vymaní se z područí svých ministrů. Země doufá, že Ludvík vrátí Francii slávu a blahobyt. Jeho však příliš vzrušuje lov a hazardní hry, aby si všímal boje o moc, který probíhá na jeho vlastním dvoře, a nejeví o vládu zájem.
Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost.
Jindřich Tudor se nenarodil pro anglický trůn. Dosáhl plnoletosti v nebezpečné době politického zmatku a strávil čtrnáct let ve vyhnanství v Bretani. Až potom se s malou armádou vítězoslavně vrátil na dorsetské pobřeží a přesvědčivě zvítězil v bitvě u Bosworthu - čímž jednou provždy ukončil Válku růží a založil neblaze proslulou tudorovskou dynastii.
Isabela a Ferdinand vládnou nově spojenému Španělsku a zdá se, že jejich odhodlání vybudovat silný stát, o kterém vždy snili, je neotřesitelné. V posledních letech Isabeliny vlády Ferdinand očekává od svých dcer, že jeho ctižádosti napomohou, avšak manželka je rozpolcená mezi jeho velkolepými plány a láskou k dětem.
Isabela, která se po četných obavách a zklamáních konečně provdala za Ferdinanda, vítězí nad každým nebezpečím a je přesvědčená o vlastním osudu. Po omezení portugalské moci dochází k vzestupu Tomáse de Torquemada a zřízení obávané inkvizice.
Španělsko je v patnáctém století zmítáno intrikami a ohroženo občanskou válkou. Mladá Isabela se stává figurkou své duševně vyšinuté matky a posléze prakticky vězeňkyní u prostopášného dvora svého nevlastního bratra Jindřicha IV.
Román Královna diamantů autorky Jean Plaidy Slavná aféra s diamantovým náhrdelníkem otřásla francouzským trůnem a uspíšila revoluci, která Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu přivedla na popraviště. Otázkou je, jak mohla být tak neskutečně odvážná a složitá intrika vůbec zdárně provedena.
V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou.
Postupně se stávalo zřejmým, že Jindřich VI. je sice dobře uzpůsoben pro královský život, ale již méně pro vládu nad říší. Kromě toho na svou příležitost čekal Richard, vévoda z Yorku, který byl přesvědčen, že by byl nejen lepším panovníkem, ale že má i větší právo na trůn.
Jindřich VI. byl mladým králem obklopeným ctižádostivými lidmi. Tři ženy, které vstoupily do jeho života, hluboce a trvale ovlivnily i celou historii. Jindřichova matka, Kateřina z Valois, se zamilovala do Owena Tudora a společně založili tudorovskou dynastii. Johanka z Arku, selská dívka, která za svou zem obětovala život, pronásledovala Jindřicha až do jeho smrti.
Po Richardově porážce a smrti se Henry Bolingbroke nechal korunovat (Jindřich IV.). Ale trpěl vážnou chorobou a byl obklopen nepřáteli - Welšany, Skoty i příznivci bývalého krále, a země byla neustále ohrožována povstáními. Dvoru dominoval jeho nejstarší syn Harry z Monmouthu nedočkavě čekající na příležitost zmocnit se koruny a vedoucí skandální život.
Hrdinný Eduard, Černý princ, umírá dříve, než jeho již senilní otec, a dědicem trůnu se stává jeho mladý syn, Richard z Bordeaux (Richard II., 1367 - 1400), jehož obklopují ambiciózní strýcové.
Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 - 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu.
Eduard II. (1284-1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandální i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude.
Po smrti Jindřicha III. se jeho syn Eduard (1239-1307) vrací ze Svaté země. Silný muž oddaný svému poslání má však i slabinu - lásku ke své rodině. Jeho snem bylo sjednocení království anglického, skotského a waleského. A to se mu téměř i podařilo, přemohl ve Walesu vládnoucího Llewellyna i skotského hrdinu Williama Wallace.
Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej.
