„Nechod’te tam!“ vykřikla vztekle paní Hermína. „Proč bych tam neměl chodit, ženská?“ otočil se otec. „Nikdo tam nechodí,“ křičela Hermína, „všichni volili před plentou.“ „Co je mi do toho?“ rozzlobil se pan Breburda, „vy mi nemáte co předpisovat, jak mám volit. Volby jsou tajný, to bylo v novinách. Já du za plentu a vy děte do prdele!“ Pokračování skvostného románu Jaroslava Žáka
„Vážení spoluobčani! Vy jste se tady sešli, abyste vyslechli výklad o politický situaci. Jelikož se nikdo nemá k tomu, aby vám ty události vysvětlil, řeknu stručně, o co de: sme podruhý ve sračkách a podruhý až po uši.“ Psal se 25. únor 1948 a do poklidného českého městečka vtrhla revoluce. Z největších negramotů, lumpů a místní lůzy se přes noc stává společenská elita, která získává moc