Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí. Pátrači ho najdou v bezvědomí, s přeraženou čelistí a poraněnou krční páteří. Stojí za zraněním náhoda, nebo něčí úmysl?
Historický román, odehrávající se v první polovině 14. století, v neklidných dobách Českého království po vraždě Václava III. Na uprázdněný trůn usedl manžel přemyslovské princezny Anny Jindřich Korutanský, ale nespokojení čeští pánové už pomýšlejí na změnu.
Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série.
Budějovice a jejich malebné okolí v prvních letech druhé poloviny 17. století jsou dějištěm posledního z šesti napínavých soudních případů, zaznamenaných katem Francim.
Král Jan Lucemburský učinil vše, co bylo možné, aby jeho syn Karel usedl na trůn císaře Svaté říše římské, a svůj životní úkol považuje za skončený. Třebaže je prakticky slepý, je věcí jeho cti nevyhnout se boji Francouzů s Angličany, ke kterému se schyluje nedaleko Crécy (Kresčaku).
Děj nejnovějšího příběhu z úspěšného cyklu Vzpomínek budějovického kata umístil autor do roku 1645, do časů konce třicetileté války, která naštěstí do osudů obyvatel malebného jihočeského města nezasáhla. Lidé jsou tu však přesto vyděšeni násilnou smrtí. Na smetišti za městskými hradbami se objevila pohozená mrtvola muže bez šatů a bez tváře.
Z Jeleního příkopu se ozývá řev erbovního lva Českého království Mohameda. Rudolf II. se marně snaží zapomenout na neblahý horoskop, spojující jeho osud s osudem lva v jedno. Předpověď, vyslovenou před lety Tychonem Brahe, se mu přesto změnit nepodaří a císař umírá pouhé tři dny po Mohamedovi. Jakou roli v tom sehrál tajný návrat Edwarda Kelleyho do Prahy?
Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV. Bavorovi, kterým si upevnil postavení římsko-německého krále. Přichází do vydrancovaných Čech, kde mu patří snad jen ta koruna, kterou se – až bude dokončena – chystá dát korunovat za krále.
Budějovice, tehdy ještě bez označení České, a jejich okolí v neklidných časech po roce 1641 jsou dějištěm dalších příběhů, zaznamenaných ve vzpomínkách budějovického kata. Zlo, jež vyvolal na svět vyděrač Johannes, působí i po jeho kruté smrti na popravišti a obzvlášť citelně postihne rodinu rukavičkáře Jana Matouše Plodera, budějovického radního.
Kdo ukradl z vitríny v muzeu vzácnou dýku, kterou objevila v troskách Wolfensteinu trojice kamarádů? Proč se v noci v hradní zřícenině pohybují podivná světla? Kdo zanechal ve sněhu stopy neustále měnící směr a kam vlastně vedou?
Historický román z rudolfínské Prahy, ve které se v té době scházejí alchymisté, učenci a umělci z celé Evropy. Do Prahy přijíždí po svém vyhoštění ze Štýrského Hradce také astrolog a astronom Johannes Kepler a císař Rudolf II. Habsburský ho přijímá do svých služeb.
Vyděračův list, vložený do strašidelné schránky, lidské lebky, se jednoho dne roku 1640 objevil na stole budějovického purkmistra. Kdo mu chtěl připomenout smutnou událost před deseti léty, kdy Florián Kudrna přišel o svou milovanou první ženu a záhadně zmizela jeho malá dcerka?
Po smrti knížete Bořivoje se Radostic a jeho žena Anežka rozhodnou, že se vrátí do rodných Zabrušan. Cestou jsou přepadeni a jejich osudy se rozdělí. Anežku lupiči odvlečou do opuštěného domu blízko vsi Břevnova. Neznámý mladík, který tam čeká, se na ni vrhne, Anežka se naštěstí ubrání, uteče a bloudí neznámou krajinou.
Tajuplná krajina jižních Čech v první polovině sedmnáctého století, města Třeboň a České Budějovice s přilehlými vesnicemi i samotami jsou dějištěm vyprávění o lidech, kteří se v rozhodujícím okamžiku svého života ocitli pod klenbou temné mučírny budějovické radnice.
Král Jan Lucemburský učinil vše, co bylo možné, aby jeho syn Karel usedl na trůn císaře Svaté říše římské, a svůj životní úkol považuje za skončený. Třebaže je prakticky slepý, je věcí jeho cti nevyhnout se boji Francouzů s Angličany, ke kterému se schyluje nedaleko Crécy (Kresčaku).
V době, kdy přichází z Velké Moravy patnáctiletý Bořivoj, aby se stal knížetem kmene Čechů, kdosi zavraždí v Zabrušanech bratra Dragy a současně se pokusí zabít jejího snoubence Mojslava.
Olga má snad vše, co může mladá žena chtít – milujícího muže, zaměstnání, po němž toužila a jež je pro ni více koníčkem než prací a dokonce vlastní moderní byt; to všechno není za počínající normalizace samozřejmé. Její sen o vysokoškolském studiu a kariéře novinářky ale končí v okamžiku, kdy odmítne podepsat přihlášku do KSČ.
Dvanáct mužů z blízkosti kralevice Karla zemřelo na hostině pořádané v augustiniánském klášteře v italské Padově. Kdo a proč se pokusil odstranit prvorozeného syna českého krále? Měla zamýšlená vražda něco společného se snahou Jana Lucemburského vytvořit signorii pod zástavou českého lva?
Věštby vždy lákaly a lákají i dneska… Kdo by rád nepoznal, co ho čeká? Nebo celé lidstvo?
Historický román nás zavádí do doby tzv. války královen – Elišky Přemyslovny a její nevlastní matky Rejčky Polské. Jako každý boj, tak i tento se vede všemi dostupnými prostředky včetně intrik, jedu či zrady.
