Stěhování národů patří k nejdynamičtějším obdobím evropských dějin. V rozšířeném vydání své úspěšné knihy se historička Jarmila Bednaříková zaměřuje na komplexní proměnu, kterou evropská společnost v této době prošla. Sleduje postupný rozklad struktur římské říše, pozvolné pronikání germánských kmenů do Evropy i proměny jejich společenského uspořádání.
Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti,
Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní
Příchodem Hunů do Evropy ve 2. polovině 4. století po Kr. vyvrcholilo tzv. velké stěhování národů. Noví nájezdníci, vynikající jízdní lukostřelci, si začali podmaňovat „barbarský“ svět od Černomoří a dolního Podunají až k hornímu Dunaji. Nová kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a
Kniha volně navazuje na Stěhování národů (J. Bednaříková). Nové dílo ukazuje tuto dobu ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny náporem těchto útočníků způsobené.