Jan Vladislav vypráví řadu krásných a málo známých českých a slovenských pohádek, ve kterých jsou hlavními hrdiny český Honza a jeho slovenský protějšek Janek. Vyprávění, stejně jako působivé obrázky Heleny Zmatlíkové, potěší každého malého čtenáře.
Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor. Autor ovšem
Knihu "Proč je Slunce na obloze samo" s podtitulem: „Pohádky o tom jak vznikl svět“ napsal Jan Vladislav v roce 1970, v době, kdy měl za sebou již rozsáhlé pohádkářské dílo. Jde o příběhy, legendy a pohádky sesbírané z kultur celého světa a spojených jediným tématem – dětskou otázkou: „Proč“? Vladislav ji rozdělil do několika oddílů týkajících se postupně světa živlů, stromů, květin, lidí, ptáků,