Předložená monografie si klade za cíl představit vývoj pravidel chování v silničním provozu v éře socialismu, tedy v letech 1948–1989. Ve zkoumaném období prošel motorismus bouřlivým rozvojem, provoz na silnicích a ulicích zhoustl a úměrně tomu stoupala nehodovost. Ta se stávala impulsem ke změnám, v nichž se promítala ideologická, politická, dopravněbezpečnostní a ekonomická hlediska. Vedle
Kniha sleduje dosud odborně nezpracovanou avšak přitažlivou tématiku vývoje turistiky v době budování socialistického systému v Československu. Turistika patří neodmyslitelně k volnočasovým aktivitám moderní společnosti. Její rozvoj v českém prostředí začíná v 19. století. Politické a hospodářské mezníky 20. století stavěly před turistiku nové výzvy, se kterými se musela vyrovnávat. Nejinak tomu
Tato kolektivní monografie navazuje na systematický výzkum katedry společenských věd Vysoké školy obchodní v oblasti cestovního ruchu. Historický výzkum cestovního ruchu je dosud v české historiografii opomíjenou záležitostí. Základním časovým úsekem se stala etapa 20. století, ačkoli si jsou autoři vědomi, že vývoj cestovního ruchu má za sebou podstatně delší období. Přesto však bylo potřebné,
Cestovní ruch představuje jeden z atributů moderní společnosti. Cestování je obecně chápáno jako běžná součást životního stylu. Často se setkáváme s názorem, že se začal rozvíjet až ve druhé polovině 20. století. Pro země střední a východní Evropy se dokonce objevuje až rok 1989. To je však velmi zkreslený pohled. Předložená práce si klade za cíl osvětlit vývoj a stav cestovního ruchu v českých
Kniha mapuje vývoj právní regulace automobilismu od jeho počátků do poloviny 20. století. Stěžejní období představovala první polovina minulého století, kdy se konstituovaly základní zásady a pravidla, na nichž se automobilová doprava mohla dále rozvíjet. Jednalo se o dobu hledání vzájemného poměru mezi automobilovými nadšenci a společností, která nebyla novému druhu dopravy vždy nakloněna. Text