Chcete nahlédnout do třetího z deníků, které několik desetiletí ležely ve sklepě Národního muzea v Praze a objeveny byly až při jeho rekonstrukci? Možná už víte, že si je psal badatel Věnceslav Brábek na své dobrodružné cestě, jakou si ani nedovedete představit. Pochopitelně! Cestovat do období svrchní křídy v druhohorách, o kterém vypráví první díl série, pak ve druhém dílu do období siluru a
V prvom denníku Venceslava Brábka, ktorý sa objavil v tajomnej debne v pivniciach Národného múzea, opísal vedec svoju expedíciu do obdobia vrchnej kriedy v druhohorách pred 70 miliónmi rokmi. Výpravu do minulosti za pomoci časovej centrifúgy, no aj stretnutie s dinosaurami v poriadku prežil, a tak sa rozhodol aj naďalej študovať vývoj života na našej planéte. Venceslav bol skrátka dobrodruh telom
Badatel Věnceslav Brábek v prvním deníku, nalezeném v tajemné bedně ve sklepě Národního muzea, popsal expedici do období svrchní křídy v druhohorách zhruba před 70 miliony let. Výpravu do minulosti pomocí časové centrifugy i dobrodružné seznámení s dinosaury ve zdraví přežil a rozhodl se pokračovat v poznávání vývoje života na naší planetě. Věnceslav je prostě dobrodruh tělem i duší. Na cestu
Dům u kanadského města Calgary na úpatí Skalistých hor. Jezero, kam se slétají divoké kachny. Dvě kachny Coffee a Cream neboli Káva a Smetana, což na ně přesně sedělo. Malá holka Adrianne, máma a táta. To je místo děje a protagonisté příběhu o soužití s kachnami, které se do rodiny s kachní samozřejmostí a elegancí přidružily. Dcerka si je oblíbila a trávila s nimi každou volnou chvilku. Cvičila
Mohli by si dinosauři zvyknout na přítomnost člověka? Dnes víme, že byli inteligentnější, než se předpokládalo. Nahlédnout do soužití člověka a dinosaurů nám pomohla tajemná bedna objevená ve sklepě Národního muzea v Praze. Našly se v ní deníky, svazek dopisů, ale i fotoaparát a jiné potřebné věci badatele Věnceslava Brábka ze začátku 20. století. Ukázalo se, že odvážný muž za pomoci časové
Kniha Jozefa Brábka plná historických artefaktov a ilustrácií pravekých tvorov vás zavedie do čias dávno minulých. Mohli by si dinosaury zvyknúť na prítomnosť človeka? Dnes vieme, že boli inteligentnejšie, ako sa predpokladalo. Tajomná debna, ktorá sa našla v pivnici Národného múzea v Prahe, nám pomohla nahliadnuť do súžitia človeka a dinosaurov. Našli sa v nej denníky, zväzok listov, ale aj
Sledovať vývoj života na Zemi počas uplynulých miliónov rokov - od nepatrných jednobunkových organizmov v prekambrických moriach cez obrovské dinosaury až po cicavce a Homo sapiens - je fascinujúci zážitok. Kniha je prehliadkou toho, ako vedci dokážu z objavených fosílií a stôp zrekonštruovať podobu vyhynutých živočíchov. Jan Sovák, autor textu aj ilustrácií, sa preslávil rekonštrukciami stoviek
Sledovat vývoj života na naší planetě během uplynulých milionů let – od nepatrných jednobuněčných organismů v prekambrických mořích přes obrovské dinosaury až po savce a Homo sapiens – je fascinující zážitek. Kniha je přehlídkou toho, jak vědci dokážou z nalezených fosilií a stop zrekonstruovat podobu vyhynulých živočichů. Jan Sovák, autor textu i ilustrací, se proslavil stovkami rekonstrukcí