Známý psycholog, sociolog a esejista Jan Kosek se rozhodl odpočinout si od vědecké práce a představit praktickou podobu své celoživotní lásky k pohádkám. S ilustrátorkou Magdalenou Burdkovou stvořili knížku Lesní království, kterou nyní představují čtenářům. Pohádka je vystavěna na klasickém půdorysu – tři mládenci se vydávají do světa, dva starší přes zdánlivý úspěch zklamou, zatímco nejmladší
Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let. Ty jej dovedou k nečekaným zjištěním a podnítí k tomu, aby se pokusil střízlivě nahlédnout vlastní minulost – a
Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy. Češi a Němci se shodli na máločem, politováníhodnou výjimkou byl odpor k Židům.
Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17. století, se promítají do lidské psychiky a přes osvícenství až po dnešek vedou k požadavkům větší svobody a autenticity. Lidé objevují
Mnozí lidé žijí v přesvědčení, že netrpí žádnými předsudky. Současně se rádi dovolávají svých názorů a životních postojů. Jenomže předsudek není nic jiného než pevně fixovaný postoj, založený na určitých tradicích, názorech a zkušenostech. Hranice mezi předsudky, postoji a názory je velice propustná a ti, kteří vyhlašují boj předsudkům, jimi obvykle sami trpí, přinejmenším vůči těm, co jejich
Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli? Autor zkoumá rozličné životní i v sociálně psychologických experimentech simulované
Máme-li pochopit, proč se v téže situaci chová jeden tak a druhý onak, proč se někdo stane přesvědčeným rasistou a jiný stejně přesvědčeným celoživotním filantropem, proč někdo dbá tolik na své oblečení, zatímco jiný by nejradši všude chodil v teplácích, poskytuje nám (a také sociologii, právu, medicíně atd.) psychologie cenné poznatky. Při jejich využívání bychom však neměli zapomínat na to, že