Dodnes trochu přehlížený sbor finanční stráže je spojován především s událostmi na podzim 1938 v pohraničí ČSR, kdy jeho muži zařazení do Stráže obrany státu nesli hlavní tíhu bojů se Sudetoněmeckým Freikorpsem a posléze i při nepokojích v polském a maďarském pohraničí. Hlavní náplní činnosti sboru po většinu existence první ČSR ale bylo potírání podloudnictví – pašeráctví. Jaká byla realita
Tato kritická edice přináší z velké části skladby nevydané formou notových edic a v několika případech i dosud zcela neznámé skladby v nově objevených rukopisech. Součástí notové edice je rekonstrukce rytmického pojetí jednotlivých skladeb. Textový obsah je zpřístupněn prostřednictvím překladů do češtiny a angličtiny.
Příběh Vladimíra Malého je klasickou ukázkou zločince, který unikal spravedlnosti díky poválečným zmatkům a přizpůsobení poměrům po Únoru 1948. Gymnaziální profesor a konfident SD Malý při poválečném zametání stop vlastních provinění zavraždil sedm lidských bytostí – dvě ženy a pět malých dětí –, a zařadil se tak mezi největší masové vrahy české kriminalistiky. K největším paradoxům jeho života
Českobudějovický 91. pěší pluk patří mezi nejznámější útvary bývalé rakousko-uherské armády. Ne však díky svým skutečným zásluhám a válečné historii, ale díky spisovateli Jaroslavu Haškovi, který do kulis pluku zasadil příběh o dobrém vojáku Švejkovi. Tím byla zcela odsunuta do pozadí sláva, ale také utrpení a oběť našich jihočeských předků. Až nyní po sto letech vyvstává ze zapomenutí
Mimořádný lidový soud České Budějovice patřil jednoznačně mezi nejpřísnější tribunály poválečné retribuce v ČSR, trestající kolaboranty, udavače a válečné zločince. V letech 1945–1948 poslal na smrt 68 osob. Kdo byli tito lidé a čím se provinili? Jejich životopisy sestavené na základě studia jednotlivých trestních spisů nám přiblíží nejen nejrůznější druhy kolaborace, ale i příběhy těch, na