Je to buřičská teze že se u jednotlivých lidských ras vyvinuly odlišné reprodukční strategie, s jejichž pomocí se rasy vypořádaly s různým prostředím, a že tyto strategie vedly k fyzickým rozdílnostem ve velikosti mozku, tudíž i k rozdílům v inteligenci. Lidské bytosti, které se vyvinuly v teplém, avšak nanejvýš nepředvídatelném podnebí Afriky, přijaly za svou strategii početné reprodukce,