Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem.
Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století.
V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů.
V červnu 1941 se Berlín, metropole demokratického a pacifistického Německa, těší z míru a prosperity. Mladý lékař a antropolog Josef Mengele provádí po živém a kosmopolitním městě skupinu anglických turistů. V předsálí místního Přírodovědného muzea se tyčí socha zakladatele moderní evoluční teorie anglického přírodovědce Richarda Owena.
Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa.
Kniha přibližuje dějiny Skandinávie jako specifické části evropského kontinentu od konce poslední doby ledové až po počátek jednadvacátého století.
Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské
Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu od starověku až po druhou polovinu osmnáctého století.
Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie. Jeho teze o nadřazenosti árijské rasy údajně ovlivnily nacistickou rasistickou ideologii.
Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry.
