Ženy s obdivuhodnou technickou nápaditostí žily ve všech historických epochách. Jejich vynálezy, které odolaly zkoušce času, jsou nám dobře známé. Jen málo však víme, jaká úskalí a předsudky musely překonat, aby za své činy dosáhly společenského uznání.
Krystalografie se zabývá uspořádáním atomů v pevných látkách. Tato odborná kniha pojednává o atomové struktuře krystalů, o tom, jaké jsou síly, kterými spolu atomy interagují a jaké vlastnosti v důsledku vzájemného silového působení atomů krystaly mají. Jen díky uspořádání můžeme totiž o kondenzovaném agregátu "10 na 23" entit něco říci.
Monografie je věnována vědám, které se v minulosti navzájem více či méně ovlivňovaly, pracovaly obdobnými metodami a v mnoha případech používaly stejné nebo podobné přístroje.
Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti.
Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život?
Čtvrtý díl Fyziky v kulturních dějinách Evropy je věnován životním osudům a vědeckým zásluhám především těch fyziků vychovaných klasickou fenomenologickou školou, jejichž dílo se stalo základem moderní atomové teorie.
Dvacáté století dosáhlo v historii naší planety nejen smutného prvenství v desítkách milionů obětí válečných konfliktů, ale, naštěstí, i v úspěších exaktních věd; díky nim je náš život snazší a bohatší.
Kniha Fyzikové ve službách průmyslové revoluce, kterou napsal Ivo Kraus, je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu.
Ve druhém svazku edice portrétů velkých matematiků a fyziků se setkáváme s osudy objevitele záření, které je už celé století neodmyslitelnou součástí naší civilizace.
Publikace obsahuje eseje a medailony o významných objevech, vynálezech, fyzikálních teoriích a životních osudech filozofů a přírodovědců (od antiky až do konce 20. stol.), kteří svými myšlenkami a činy ovlivnili rozhodujícím způsobem vývoj evropské civilizace.
Devatenácté století bývá nazýváno věkem páry a elektřiny, jindy zase léty, na jejichž konci byla bohatá úroda základních zákonů termodynamiky a teorie elektromagnetického pole.
I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové.
Kniha je druhou částí zamýšleného čtyřsvazkového díla Fyzika v kulturních dějinách Evropy Smyslem celého projektu je přiblížit čtenářům význam fyziky a její místo v kontextu kulturních dějin Evropy. První díl Starověk a středověk byl vydán v roce 2006. Druhý díl Od Leonarda ke Goethovi bude představen na knižním veletrhu Svět knihy 2007.
Ve druhém svazku edice portrétů velkých matematiků a fyziků se setkáváme s osudy objevitele záření, které je už celé století neodmyslitelnou součástí naší civilizace.
Už staří Řekové věřili, že lidskou dovednost ochraňuje Diova dcera Athéna. Jako nejvyšší božstvo moudrosti a umění si vybrali ženu, spanilou Minervu, také Etruskové i jejich dědici Římané. Moudrost byla sice vždy vlastností vyvolených, nikdy však jen výsadou mužů. A právě o tom jsou životní příběhy žen učených ve filozofii, fyzice, chemii a matematice.
