Dá se o spletitých polských dějinách psát v hrabalovském duchu? Toto je příběh Tondy Baryckého a zároveň historie Polska minulého století v kostce. Další úspěšná próza Huberta Klimka-Dobrzanieckého, polského spisovatele originálního rukopisu i nátury, je příběhem o nuceném vysídlení a novém životě ve světě, který předtím museli opustit jiní. Historií jednoho života, který převrátila naruby druhá
Dentista Tannenbaum si otevřel řeznictví, fotograf Agapito ukradl zebru, profesor Leon emigroval na rogale do Broumova a v Bieltexu se zjevila Matička přesvatá… Povídky Klimka-Dobrzanieckého vyprávějí o lidech z dolnoslezského města Bielawa, z kraje při polsko-českých hranicích, kde bylo tak snadné stát se bláznem. Po staletí tu nežili Poláci, Češi ani Němci, ale Naši a mluvilo se „po naszym“.
Největším přáním Bruna Stressmeyera je být sám. S nikým ho nepojí žádné vazby, nemusí pracovat, starat se o bydlení, rodinu nebo přátele, zajímají ho pouze vlastní potřeby. Musí jen žít. Nebo spíše přežívat. To je pro něj ovšem čím dál tím těžší: nesnáší své sousedy v luxusním domě, cizince a imigranty v ulicích „svého“ města, psy a jejich páníčky, politiky a téměř všechno, co vyžaduje kontakt s
Dva emocionálne silné príbehy dvoch odlišných ľudí žijúcich v inej dobe, no v rovnakej krajine, ktorí túžia po obyčajnom ľudskom šťastí. V dvoch prepojených novelách Rózin dom a Krýsuvík približuje poľský spisovateľ Hubert Klimko-Dobrzaniecki islandské prostredie z pohľadu Stredoeurópana. Rózin dom je dojímavé, osobne zaujaté rozprávanie o starobe a umieraní v jednej z najbohatších krajín
Je to príbeh troch umelcov z Východnej Európy, ktorí sa pokúšajú uchytiť ďaleko od domova, na chladnom Islande. Kniha, venovaná pamiatke skladateľa a huslistu Szymona Kurana, opisuje ich umelecké a duchovné hľadanie. Je to striedavo poetický, komický a dojímavý príbeh o priateľstve, láske, šialenstve a smrti. Hubert Klimko-Dobrzaniecki je poľský spisovateľ. Študoval teológiu, filozofiu a