Město a jeho nejisté zdi – dlouho očekávaný román Harukiho Murakamiho volně navazuje na autorovu starší novelu z roku 1980 a tematicky se prolíná s jeho kultovním dílem Konec světa & Hard-boiled Wonderland. Bezejmenný vypravěč se v sedmnácti letech zamiluje do dívky, která tvrdí, že její skutečné já existuje v tajemném městě za zdí. Když dívka náhle zmizí, hrdina hledá cestu za ní. Aby mohl do
Tridsaťsedemročný Tóru Watanabe spomína na svoje vysokoškolské časy, na búrlivé obdobie politických nepokojov v Tokiu, na krehké priateľstvá, ktoré si však človek zapamätá na celý život, na mladícke vášne a túžby, noci plné nezáväzného sexu a na svoju prvú lásku Naoko, priateľku svojho najlepšieho kamaráta Kizukiho. Naoko sa po Kizukiho smrti uzavrie do svojho sveta a Tórua čoraz väčšmi priťahuje
Toru Watanabe is looking back on the love and passions of his life and trying to make sense of it all. As his first love Naoko sinks deeper into mental despair, he is inexorably pushed to find a new meaning and a new love in order to survive.
Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku
The long-awaited new novel from Haruki Murakami, his first in six years, revisits a Town his readers will remember, a place where a Dream Reader reviews dreams and where our shadows become untethered from our selves. A love story, a quest, an ode to books and to the libraries that house them, and a parable for these strange post-pandemic times, The City and Its Uncertain Walls is a singular and
Dvadsaťštyri majstrovských poviedok z rokov 1979 až 2006 sú mimoriadne skvelou ukážkou autorovho strhujúceho rukopisu a podmanivosti jeho krátkych próz. V príbehoch, ktoré sa odohrávajú v Japonsku, Taliansku, Grécku či na Havaji, opäť provokuje fascinujúcim a nekompromisným stieraním hranice medzi možným a nemožným, presvedčivo zachováva rovnováhu medzi oboma týmito svetmi,
Od japonského vydání posledního románu Komturova smrt uběhly už více než čtyři roky. Haruki Murakami nyní přichází s novou sbírkou povídek, kterou identifikuje už názvem: První osoba jednotného čísla. Pro autora bylo dlouho typické, že psal v první osobě. Třetí vyprávěcí osobu začal používat až v pozdních dílech. Nejen tímto prvkem, ale i stylem a tématy se teď vrací ke kořenům. A také bilancuje.
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.
Hrdina příběhu se vrací na nejsevernější ostrov Hokkaidó, kde před lety zažil napínavé chvíle při hledání tajemné ovce. Zároveň tam přišel o svou přítelkyni, která beze stopy zmizela z Hotelu U Delfína. Rozhodne se, že ji musí najít. Na místě starého, zpustlého hotýlku však stojí moderní, komfortní budova. Po zaměstnancích není ani stopy – jen uvnitř stále přebývá Beran. Volné pokračování
„Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát,“ tak začíná povídka Harukiho Murakamiho, jejíž protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru. Ve světě, který je naprosto odlišný od našeho, prozkoumává svou rodinu, sama sebe, i význam života a smrti. Ilustrační doprovod ke knize vytvořila známá německá
Román Tancuj, tancuj, tancuj je voľným pokračovaním bestsellera Hon na ovcu. Hrdina príbehu sa vracia na Hokkaido, kde pred rokmi zažil dobrodružstvo pri hľadaní tajomnej ovce. Zároveň tam stratil aj svoju priateľku, ktorá bez stopy zmizla z hotela Delfín, a on sa ju teraz usiluje nájsť. Na mieste, kde kedysi stál starý, ošarpaný hotel, dnes stojí moderný, komfortný hotel Delfín. Po zamestnancoch
Haruki Murakami si na jar v roku 1978 sadol za kuchynský stôl a začal písať. Napísal dve pozoruhodné novely Počúvaj pieseň vetra a Pinball 1973, ktorými sa začala kariéra jedného z najuznávanejších súčasných spisovateľov. Hrdinovia oboch príbehov o osamelosti, posadnutosti a erotike sú bezmenný rozprávač a jeho priateľ Krysa, stojaci na prahu dospelosti. Aj pre tieto autorove rané prózy sú
Táto kniha je nezvyčajným súborom esejí o behaní na dlhé trate a zároveň spisovateľovým denníkom každodennej štvormesačnej prípravy na Newyorský maratón. Haruki Murakami behá už dvadsaťpäť rokov, každý deň desať kilometrov. Hovorí tu o fyzickej i psychickej bolesti, o starnutí, aj o tom, na čo myslí, keď behá a púšťa si pritom hudbu. Dnešný svet praje najmä silným osobnostiam a aj v literárnom
Možná, že jednou budu s to zachytit podobu nicoty… Bezejmenným vypravěčem románu je výjimečný portrétista, který dokáže vystihnout tvář člověka tak, aby se líbil sám sobě. Všechno funguje téměř dokonale, dokud ho nenavštíví muž bez tváře s žádostí o portrét. A dokud ho neopustí jeho žena. Vnitřní rovnováhu nalezne v horské samotě, odhodlaný s tvorbou podobizen navždy skoncovat. Nečekaně však
Haruki Murakami je bezpochyby najznámejším a najprekladanejším súčasným japonským autorom. Zbierka poviedok Slon mizne obsahuje sedemnásť krátkych prozaických textov, ktoré v rokoch 1980 až 1991 vychádzali prevažne časopisecky a neskôr sa stali súčasťou iných zbierok. Poviedky, tak ako sú usporiadané v tejto zbierke, vyšli v anglickom preklade v roku 1993, v japončine až o dvanásť rokov neskôr.
Tajemný příběh mladé dívky, který se odehraje na den přesně na její dvacáté narozeniny. Ten den musela zaskočit za kamarádku v restauraci. A náhoda tomu chtěla, že zrovna ten večer to byla ona, kdo má dovézt majiteli podniku jeho večeři do šestého patra. Postarší noblesní muž, kterého vidí poprvé a naposledy v životě, působí dobráckým, ale i záhadným dojmem – nabídne jí, že jí splní jakékoli
Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně "podivné" kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka. Setká se i s chlapíkem připomínajícím Forresta Gumpa: neví, jak si koupit lístek na vlak, nezná jméno premiéra, zato
Kultovní román, odehrávající se ve dvou paralelních světech: v současném nočním Tokiu a v jakémsi světě představ, kde neplatí minulost ani budoucnost. Hrdina, specialista na kódování počítačových dat, přijme na první pohled normální zakázku a vzápětí se stane klíčovým prvkem v podivné hře. Netuší, že se už dávno ocitl na okraji propasti a že ta propast je mnohem hlubší, než by čekal. Mrazivé
Haruki Murakami nedává rozhovory, nerad se fotí, a taky připouští, že poměrně nerad rozebírá to, co napsal. Přesto napsal knihu, v níž se vyjadřuje k tématu spisovatelství. Nejsou to eseje v pravém slova smyslu, autor volí takovou formu, jako by šlo o rukopisy připravovaných přednášek – jako by přede mnou v malé přednáškové síni sedělo třicet až čtyřicet lidí a já k nim promlouval co možná
Hlavní hrdina románu žije poklidně v Tokiu a spoluvlastní malou reklamní agenturu. Život mu pomalu míjí pod rukama a on toho od něj už ani moc nečeká. Stačí však, aby jejich firma otiskla v reklamním letáku nevinnou fotografii krajinky s ovcemi a hrdina se ocitá na nechtěné iniciační pouti kamsi do „srdce temnoty“ současného Japonska… Nečekaně ho vyhledá jistá organizace a on pod pohrůžkou násilí