Láskyplný cestopis po místech, kde se dá zapomenout na smutek. Na Silvestra v roce 2016 jsem se rozhodla, že navzdory všemu budu šťastná! Že už nebudu jen čekat, plánovat a doufat. A tak jsem se vydala na cesty. A jela jsem na místa svých vzpomínek a i tam, kde jsem ještě nikdy předtím nebyla. A objela jsem nejen naši vlast, ale i půl zeměkoule. A všude jsem potkala zajímavé lidi, snědla jsem
Napsla jsem zodpovědného průvodce všech věcí, které by člověku mohly udělat radost. A protože už jen výraz chuť do života mi asociuje jídlo a protože jím šíleně ráda a mám na jídlo pořád chuť, tak jsem ke svým optimistickým radám a postřehům zkušené ženy, matky, milenky a kuchařky přidala konkrétní recepty na lahůdky, které do každé zatemněné mysli vnesou jas.
Nikdy mne nenapadlo, že by má dcera stála o nějaké rady, notabene MOJE! Často mi zdůrazňovala, že ví všechno líp, protože je přece o pětadvacet let mladší! Teď je všechno jinak, ne proto, že bych zázračně omládla (což by se mi líbilo), ale protože má dcera si založila rodinu. Založila si ji v našem domě. A jednou přišla a zeptala se: Co mám uvařit, aby mě chtěl? Co mám předložit tchyni,