V románe Biely dominikán (1921) prenáša Gustav Meyrink čitateľov do tajomného sveta, kde je nadprirodzené a mystické umne prepletené s realitou. Dielo sa odohráva v stredovekej Viedni a skúma hľadanie identity, pravdy a vykúpenia, zatiaľ čo autorov charakteristický symbolistický štýl osvetľuje najhlbšie priepasti ľudskej psychiky. Meyrinkov stručný a poetický jazyk vťahuje čitateľa do víru
„Kniha ke mně hovořila, jako hovoří sen, jen mnohem jasněji a zřetelněji. A dotýkala se mého srdce jako otázka.“ Stejně jako se srdce a mysli vypravěče Athanasia Pernatha magicky dotýkala kniha Ibbur, kterou mu do rukou vtiskl neznámý cizinec, mystický pomocník – Golem –, tak Meyrinkův světoznámý román znepokojuje a poutá svým fantaskním kouzlem další a další generace čtenářů. Jedním z nich je i
Slavný román plný duchů a snových hororových situací. Gustav Meyrink (1868–1932) žil od svých šestnácti let v Praze, kde si v pětadvaceti letech založil bankovní ústav. Užíval si života, byl průkopníkem automobilismu, šermoval, vesloval, věnoval se alchymii, spiritismu, okultismu, józe, buddhismu a mystickým učením. To vše se promítá do jeho nejslavnějšího románu Golem, psaného od roku 1907 do
Po nemecky píšuci prozaik Gustav Meyrink (1868 – 1932) sa síce narodil vo Viedni, ale jeho tvorbu výrazne ovplyvnila tajuplná atmosféra starej Prahy a najmä jej židovského geta. Popri športe, finančníctve a literatúre sa po celý život zaujímal o mystiku, venoval sa budhizmu a staroindickým imaginačným učeniam. Rok po vydaní svojho najznámejšieho a svetovo najuznávanejšieho románu Golem (1915)
Strašlivá hrůza, kterou je Golem naplněn, mi nikdy nevymizí z paměti. Jorge Luis Borges Meyrinkův slavný román připomíná bolestnou zpověď člověka, který je přesvědčen, že mu bylo v životě strašlivě, nespravedlivě ublíženo. Hlavní postavu – Athanasia Pernatha, rytce drahokamů žijícího v židovském ghettu – pronásleduje jedna noční můra za druhou. Jako by ho řídily temné bytosti, ovíjela
Vždy jednou za čas lidského věku prolétne Židovským městem blesková duchovní epidemie, zachvátí duše živých za nějakým účelem, jenž nám zůstává skryt, a jako fata morgana dá povstat obrysům charakteristické bytosti, jež tu snad před staletími žila a prahne po tvaru a podobě.
V autobiografické stati z pozůstalosti Proměna krve známý německy píšící autor souvisle popisuje svůj duchovní vývoj a zabývá se okultními otázkami. Jedná se o vzácný text, který doposud v češtině nevyšel; nejspíše je zlomkem plánované autobiografické knihy Styx, na níž podle svých slov Meyrink pracoval v letech 1927 až 1929.
Praha na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla stále plná tajemné mystiky. V té době ještě existovalo židovské ghetto na Josefově, kde se nad křivolakými úzkými uličkami vznášel duch minulosti a tajemný příběh o Golemovi. Stejnojmenný román, ve kterém se prolíná kouzlo rudolfínské Prahy, racionalita druhé poloviny devatenáctého století i nadčasové postřehy o lidské existenci, považují
Dvojjazyčné vydání známého Meyrinkova románu odehrávajícího se před první světovou válkou na Malé Straně za Valpuržiny noci. Hrdinou příběhu je herec Zrcadlo, záhadná bytost, která se stane účastníkem dramatických událostí v předvečer noci čarodějnic v tajemném světě malostranských paláců, které doposud obývají potomci starých šlechtických rodů. Jazyk česky a německy.
Gustav Meyrink patří k nejznámějším německy píšícím autorům, jejichž dílo významně spoluutvářela atmosféra staré Prahy. Meyrink proslul svými texty, v nichž se poetická fantazie snoubí s magicko-mystickým pojetím světa, jehož byl oddaným a obeznalým vyznavačem. Povídka Mistr L eonhard patří bezesporu k těm nejpozoruhodnějším. Podmanivý příběh faustovského starce-filosofa, jenž v horečnatých
Na úspěšné vydání románů německého spisovatele, jehož podstatná část života i díla je těsně spjata s Prahou na přelomu 19. a 20. století, navazujeme souborem satirických a fantastických povídek, vydaných v němčině již v roce 1913. Meyrink, považovaný ve své době za enfantterrible německé literatury, se intenzivně zabýval spiritismem, okultismem, přírodními vědami, jógou, východní a křesťanskou
Gustav Meyrink takzvaný „pražský židovský“ autor milující atmosféru staré Prahy ve své nejznámější poloze v bilingvní sbírce tří jeho povídek svázané tématem Prahy a jejího genia loci: „Praha“, „G.M.“ a „Ta se dělá“ v dárkovém provedení s názvem Pražská vizitka, Prager Visitenkarte.
Mystický román odehrávající se v Holandsku.
Román se odehrává na Malé Straně za Valpuržiny noci, noci čarodějnic. Na tento podivuhodný svět malostranských paláců neustále působí mystické síly, jejichž reprezentantem je herec Zrcadlo, záhadná bytost oživovaná "aveyšou", silou vůle a, tři, čtyři, Kam s ní? a Biedermeier) čerpá námětově ze současnosti. Děj všech čtyř novel se odehrává několik let po roce 1989. Společný tematický jmenovatel by
Poprvé do češtiny přeložený Meyrinkův nedokončený román se odehrává v domě, který podle legendy obýval proslulý alchymista Gustenhover. Knihu doplňují Meyrinkovy povídky, psané pro různé časopisy, dopisy a úvahy.
Román známého představitele pražské německé literární scény.
V knize usedá jakýsi spisovatel ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého.