Steinerova prozaická tvorba míří tam, kam běžná literatura vstupuje jen zřídka – do hlubin Pacifiku, do bažin Amazonie, do vyhlazovacího tábora v Polsku i do Itálie po pádu železné opony a zhroucení marxistických ideálů. Jsou to nadčasové příběhy o strachu, o soužití lásky a nenávisti, o víře a naději, o podstatě holocaustu i o nemožnosti zapomenout. Tento výbor shromažďuje pět próz napsaných v
Bola by história západnej civilizácie zásadne odlišná, ožarovalo by krajinu západného vedomia miernejšie svetlo, ak by dvoma kľúčovými udalosťami na jej počiatku neboli dve smrti, ale dve narodenia? Túto otázku si kladie významný americký literárny vedec George Steiner vo svojich esejach Dva kohúty. Dve večere. Osudy Sokrata a Ježiša Krista, ich životy, obvinenia a napokon popravy sa preňho
Tato kniha se primárně zabývá jazykem – jazykem a politikou, jazykem a budoucností literatury, jazykem a úklady totalitních režimů, jazykem a kulturním úpadkem, jazykem a ostatními způsoby sdělování významu (hudba, překlad, matematika), a konečně: jazykem a tichem. Co se děje s jazykem, je?li ve službách totalitních režimů, jeli využíván k obhajobě jejich zvěrstev a vražedných lží? A jak se na
Esej o kultuře. Lze holocaust chápat jako exces, jako doprovodný jev modernity, vyvěrající z příliš velké sázky na člověka? Lze příčiny nelidskosti paradoxně najít v samotném srdci civilizovanosti? Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední
Eseje o Bohu, estetice, jazyku a myšlení. V této knize se setkává estetika, teologie, lingvistika, literární teorie a filozofie, ale přitom (jako u Steinera vždy) nejde o suchopárnou teoretizaci předem vytčeného problému, nýbrž o vášnivou, dobrodružnou intelektuální cestu líčenou téměř básnickým jazykem.
Jaké je to být básníkem, když se v sousedním domě nad svící sklání Dante nebo Shakespeare? Jaké je to milovat ve čtyřech různých jazycích? Jak by měl v 21. století vypadat základní model obecné gramotnosti? Znamenají hranice mého jazyka skutečně hranice mého světa? Takovéto otázky a ještě spoustu dalších otevírá George Steiner ve svém souboru sedmi esejů s poněkud ironickým názvem Knihy,
Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera. Kniha Errata přináší soubor vytříbených esejů, v nichž autor zkoumá důležité události svého intelektuálního růstu i vášeň pro vysokou kulturu a vzdělanost, již v něm probudil jeho otec, původně vídeňský bankéř. Tyto epizody ovšem slouží především jako příležitosti k
Svetoznámeho literárneho kritika, esejistu, filozofa považujú za jedného z najväčších mysliteľov v dnešnom literárnom svete. Anglická spisovateľka AS Byattová ho označila za "neskoro, neskoro, neskoro renesančného človeka... európskej metafyziky s inštinktom pre dominantné idey našej doby“. Steinerovo dielo prináša prevratné názory, ktoré sa dotýkajú viacerých vedných odborovo – teatrológie,
Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu. Vychází z židovské kabaly a jazykové mystiky stejně jako z moderní hermeneutiky a v protestu proti úzké specializaci uvažuje o překladu jako základním prvku všeho rozumění, interpretace a komunikace, vlastně celých kulturních dějin. Z anglického