V klasické i vztahové gestaltterapii se vyhýbáme interpretacím, které pacientům říkají, proč něco dělají. Vyhýbáme se interpretacím, které jsou vysvětlujícími intelektualizacemi, jsou vedené spíše teorií než zážitkem, ale jsou podané jako skutečnost a naznačují, že pravda vychází spíše od terapeuta a jeho profesionálního poznání, než ze společně sdíleného a fenomenologicky propracovaného zážitku