Není to tak dávno, co světovou pozornost vzrušil nález tzv. Kumránských svitků v Izraeli poblíž Mrtvého moře a vzápětí také objev knihovny v Nag-Hammadí. Tyto dokumenty jakoby úplně odporovaly vzletnému a místy až výbušném evangeliu Lukášovu; naopak, jakoby nám ukazovaly Ježíšovo učení v docela jiném světle. Jenže – jsou tyto zdroje pravdivé? A proč až dodnes nebyla s jejich obsahem a rozborem
Píše se rok 1148 a islámský svět pustoší Druhá křížová výprava. Mladý mnich, bratr Johanes se po několika velice tvrdých zkušenostech a zkouškách stává členem templářského řádu – členem křesťanské elity. Už jako templář je pověřen speciálním úkolem – odstranit tajemného „Starce z hor“, vůdce fanatické sekty asasínů, bratrstva páchajícího především úkladné politické vraždy. Jejich sídlem je
Mnozí z nás (možná i většina) jsou ukolébáni dobromyslnou vírou, že v případě historie jde o obor, který je dávno docela přesně a „vědecky“ popsán a zpracován, prakticky se v něm nevyskytují omyly, a v průběhu času byl takřka kartograficky zmapován a vše bylo exaktně vytýčeno. Tedy – většího omylu bychom se snad ani nemohli dopustit! Už jenom letmý pohled na „dějiny dějin“ nás může poučit o tom,
Mnozí badatelé dnes vynakládají nepředstavitelné úsilí, aby se dostali na stopu historické „pravdě“. To má za následek, že se dějiny musí často kompletně přepisovat. Dnes už toho víme víc o metodách padělatelů, kteří byli tak rafinovaní a prohnaní, že nad tím musíme žasnout ještě dnes. Zfalšovány byly části bible, části islámského náboženství, přičemž existovaly celé padělatelské kanceláře, které