Povídky a poetizované prózy Florbely Espancy, zařazené do výboru Masky osudu, vynikají stejnou senzibilitou, s jakou jsou sdělovány prožitky a pocity v autorčiných sonetech, jejichž zlomek vyšel v českém překladu v r. 1997. Prostupují je stejně sugestivní obrazy krajin rodného Alenteja, jež evokují neplodnou vyprahlost a melancholii vřesovišť či těží z intenzivních barevných tónů slunečného