Co je pavilon kůstek? Snad výstavní budova, která předvádí kosterní pozůstatky. Nabízená podívaná je groteskní i tajuplná. To jsou nakonec tóny, jež lyrik Ewald Murrer orchestruje nejlépe. Život je nádherný i krutý, vždyť i krásné jablko, které obřadně spočívá na míse, je určeno k rozřezání nebo ku dravé hostině, v horším případě k rozkladu a hnití. Murrer je básník produktivní, umí básně vážné i
Sbírka básní Veškerá tajemství (Ej teremtete) za řádného skřípotu pantů otevírá podivuhodný svět plný krevnatých existenciálních otázek, přírodních motivů, hlubokých emocí, dětských hraček, zvířat a větrem unášených deštníků. Autor s osobitou poetikou prozkoumává široké spektrum témat, od počátků bytí a tajemství přítomnosti až po křehkost vzpomínek, žár vnitřních krizí i úzkost z budoucnosti.
Básník a výtvarník Ewald Murrer (nar. 1964), jehož poezie vychází časopisecky po celém světě, začínal v pražském „literárním podzemí“ na počátku osmdesátých let. V Hostu mu před časem vyšel svazek Nouzové zastavení času. Autorova nová sbírka nás zve do zvláštního světa, kde bazilišci kývají hlavami, nohy kopou do stěn, papírovou hlavou vane průvan, plameny planou, čadí knoty a z nebe padá kamení.
V knize Zero Gáta autor formou navazuje na básnické prózy, které publikoval v devadesátých letech minulého století. Imaginace se uvolňuje naplno, snový příběh nesmrtelného poutníka, který se jaksi mimoděk stane detektivem uprostřed Velkého případu, dosahuje parametrů surrealistické tvorby. Jak tomu u Murrera bývá, kniha se hemží pitoreskními, bizarními postavami, úhlavním nepřítelem je detektivu
Kniha Vulturnus obsahuje básně Ewalda Murrera staré více než čtyřicet let, promíchané s básněmi mladšími, některými i velmi mladými. Uvedené básně jsou všelijaké, některé veselé, jiné vážné - pro každého něco. Setkáte se s řadou nevšedních postav. Třeba s Dzidrou Bumbierisem, žákem rižského gymnázia, zamilovaným panem Líbrbauchem, robotikem Kelmetym, akademiky Trilobitovem a Kalamurnovem,
Zítra se stane všechno. Všechna vysvědčení budou zbytečná, vlak zmizí, jako by nikdy nebyl, pod zemí stejný prales jako nad zemí. Štíhlé zvíře vyplení hnízda, báseň prosvětluje, smrtka se dře. Pokaždé se počíná nějaký nový rok: začne zaříkání, začne počítání. Bude to doutnat, ale my ještě přiložíme. Na všechno bude shlížet měsíc, který churaví. Ewald Murrer vydává další básnickou sbírku omamné
Když v roce 2020 získal Ewald Murrer cenu Litera za poezii, odůvodnila porota své rozhodnutí mj. tím, že se v jeho poezii „potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou“ a že autor v tomto ohledu navazuje na poetiku „melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho“. Vše řečené platí i o
"Je z říše tajemství, ze země, kde se sní s otevřenýma očima. Otevřené oči všechno vidí, co se děje ve dne, co skrývá noc, všechna přání, všechny touhy, všechny sny." Těmito slovy uvádí svou sbírku veršů pro děti český básník Michal Wernisch s tajuplným pseudonymem Ewald Murrer, který proslul kupříkladu poetickou knížkou Zápisník pana Pinkeho a sbírkami veršů pro dospělé Nouzové zastavení času či
Ewald Murrer, jeden z předních básníků tzv. „druhé generace českého undergroundu“, vydává po deseti letech novou básnickou sbírku nazvanou Tma se mne dotýkala. Rozvíjí v ní témata, s nimiž se potýká od počátků své tvorby: od nevratného plynutí času přes utkvělost okamžiku po nostalgii za nenávratně uplynulým. Jedna z básní zde zastoupených byla vybrána do sborníku Nejlepší české básně roku 2017,
V nové sbírce Murrer zřetelně našel svou parketu v básních s epickým náběhem, ve vyprávění lyrizovaně skicovaných příběhů. Jeho dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních. Silné přítomností „je“ si říká o čtenářovo spočinutí a hledání: jak a co bylo, jak a co bude.