Děj románu se odehrává nejen v našem světě - popravdě řečeno můj svět to není, i když jej filozof Leibniz prohlásil za nejlepší ze všech - možných světů - ale hlavně se děje dle Matěje Kuděje v nejbližším ze světů vezdejších. A co se neukáže. Ten nejbližší vedlejší svět je lepší než onen nejlepší. Už teď stepní vlci vyjí - v lese Hesse roztřese se. A co múza moje? Ó, jé. V románu je přehršle
Nemohu nezačít Friedrichem Nietzschem. Co má společného s výslovností přísloví? Zatímco jeho román Tak pravil Zarathustra má podtitul Kniha pro všechny a pro nikoho, moje sbírka veršů je jen pro všechny. Pro děti všeho věku a pro dospělé zrovna tak. Na zapomenuté významy slov by měli být zvědavi všichni zmínění. Mnozí o své zvědavosti ani neví. Oni všichni by si měli přečíst Jak se vysloví
„Ze své sochy na pomezí Dolního Rakouska a Vídně vystoupí v civilní podobě svatý Leopold a předvede okolnímu světu, jak by mělo probíhat vskutku tvůrčí žití. Po Nepředmětné odyseji (2016) jde opět o detektivní román, nikoli však typu whodunnit, ale howdunnit. Leopold, vykazující autobiografické rysy autora románu, je protagonistou příběhu nezávislé tvorby, a to výtvarné i literární. Leopolda
Začalo to v září 2014 s novým formátem kulturního magazínu Uni. Od té doby píše Eugen Brikcius měsíc co měsíc pro tohle médium své postily. Pak, v roce 2017, vyšlo prvních šestatřicet postil knižně. Tomáš Kubíček je označil v doslovu směle za „román o románu“. Tedy za šestatřicet minutových románů, které skládají background nebo pandán k Eugenově Nepředmětné odyseji. Tu můžeme číst jako jistou
Šestatřicet minutových románů skládá dohromady román o autorově životě a díle i o jeho předchozím románu Nepředmětná odysea (2015). Postila, tedy výklad. Nikoli textu, ale světa. Skutečnost je Eugenem Brikciusem oslavována ve své plnosti, ale nedoslovována. Tajemství příčin nečekaných setkání i úžas před každodenním obnovováním významu zůstávají. Asi nejviditelnější linkou Postily je, že je
Román částečně veršovaný, milostný, detektivní, cestopisný a metafyzický, jako je ostatně celý autorův život. Nepředmětná Odyssea měla být původně další sbírkou poezie Eugena Brikciuse. Složené básně ale automaticky doplňoval prozaickými texty a vše posléze chronologicky i významově řadil, takže plánovaná sbírka začala kategoriálně přecházet v román. Příběh vykazuje mnohé autobiografické prvky,
Sebraný spis všetečného literáta a umělce Eugena Brikciuse, narozeného v roce 1942 v Praze, obsahuje kompletní autorovo slovesné dílo v poezii, próze, jeho studie a eseje věnované výtvarnému umění, literatuře, kultuře i fenoménům mystifikace či gurmetství a rovněž scénáře psané pro televizi a rozhlas. Texty, vznikající od 60. let minulého století po současnost, jsou děleny do oddílů podle žánrů a