Na základe čoho je človek duševne zdravý? Na túto otázku sa pýta Erich Fromm vo svojich prednáškach z rokov 1953–1974. To, čo je v spoločnosti považované za normálne, môže byť podľa Fromma v skutočnosti patologické. Jedinec, ktorý vykazuje spoločensky prijateľnú patológiu, je často vnímaný ako prispôsobený člen spoločnosti. Naopak, človek, ktorý je v podstate duševne zdravý, môže byť spoločensky
Kniha Umenie počúvať nie je v pravom slova zmysle knihou, ktorú napísal Erich Fromm, hoci je autorom všetkých textov. Za vznik tohto diela vďačíme bývalému asistentovi Ericha Fromma a správcovi jeho literárnej pozostalosti Dr. Rainerovi Funkovi, ktorý zo záznamov prednášok a seminárov, článkov a poznámok zostavil knihu o osobitej psychoanalytickej terapii, ktorej sa Fromm viac ako päťdesiat rokov
Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco mít se zabývá získáváním a soutěží, být se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku,
Tuto knihu, hoci prvý krát vyšla v roku 1956, by si mal prečítať každý človek, ktorý sa zamýšľa nad svojim životom, postavením a svojimi vzťahmi v súčasnej spoločnosti. Jej výstižnosť ju spravila nadčasovou a stále (viac) aktuálnou. Ak by si človek dokázal pripustiť fakty, ktoré sa v tejto knihe dozvie a pokúsil sa zmeniť svoj prístup k láske, k sebe samému, k bohu a k spoločnosti, pokúsil sa
Technické utópie napríklad lietanie uskutočnila nová veda o prírode. Humánnu utópiu mesiášskej doby zjednoteného nového ľudstva žijúceho v solidarite a mieri, oslobodeného od ekonomického určenia a od vojny a triedneho boja možno dosiahnuť za predpokladu, že na realizáciu humánnej utópie vydáme rovnakú energiu, inteligenciu a zanietenie, aké sme vydali na realizáciu našich technických utópií.
Kniha, která je někdy pokládána za Frommovo nejoriginálnější a nejkomplexnější dílo, pojednává o různých aspektech agrese, a to za pomoci poznatků z lidské i zvířecí psychologie, neurofyziologie, paleontologie a antropologie. Fromm rozlišuje benigní a maligní agresi. Jenom benigní agresi, která slouží adaptivním účelům, jako například obraně, máme společnou se zvířaty. Na druhé straně maligní
Človek sa líši od zvieraťa tým, že je vrah. Je jediným primátom, ktorý zabíja a mučí členov svojho druhu bez akéhokoľvek dôvodu, či už biologického, alebo ekonomického, a ktorý z toho cíti uspokojenie. Práve jeho biologicky neprispôsobivá a nefylogeneticky naprogramovaná malígna agresivita predstavuje skutočný problém a nebezpečenstvo pre existenciu človeka ako druhu. Hlavným cieľom tejto knihy
Navzdory svým plánům za svého života Erich Fromm o psychoanalytické terapii skoro nic nepublikoval. Jak však píše jeho žák Rainer Funk, každý, kdo byl Frommem analyzován, pocítil jeho „neúprosnost hledače pravdy a kritického průvodce, ale také mimořádnou schopnost vcítění, blízkost a bezprostřednost ve vztahu k druhým“. V souladu s tím, že Fromm nezaložil novou terapeutickou školu, jeho stati na
V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním
Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové,
Technické utópie – napríklad lietanie – uskutočnila nová veda o prírode. Humánnu utópiu mesiášskej doby – zjednoteného nového ľudstva žijúceho v solidarite a v mieri, oslobodeného od ekonomického určenia a od vojny a triedneho boja – možno dosiahnuť za predpokladu, že na realizáciu humánnej utópie vydáme rovnakú energiu, inteligenciu a zanietenie, aké sme vydali na realizáciu našich technických
Kniha Umenie počúvať nie je v pravom slova zmysle knihou, ktorú napísal Erich Fromm, hoci je autorom všetkých textov. Za vznik tohto diela vďačíme bývalému asistentovi Ericha Fromma a správcovi jeho literárnej pozostalosti Dr. Rainerovi Funkovi, ktorý zo záznamov prednášok a seminárov, článkov a poznámok zostavil knihu o osobitej psychoanalytickej terapii, ktorej sa Fromm viac ako päťdesiat rokov
Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické
Kniha, která by neměla ujít žádnému čtenáři, jenž chce přemýšlet o světě. Cítíme, že se světem není něco v pořádku, i když bychom těžko definovali, v čem to vlastně vězí. Věda samozřejmě odpovídá na řadu otázek, ale je všemocná? E. Fromm, psycholog, sociolog a filozof světového jména, vidí podobně jako vědci varující před bezuzdným vyčerpáváním přírodních zdrojů, také úskalí budoucího vývoje.
„Láska nemá cieľ, aj keď veľa ľudí môže povedať: Samozrejme, že má! Je to láska, hovoria, čo nám umožňuje uspokojiť naše sexuálne potreby, uzatvárať manželstvá, mať deti a žiť normálny život strednej triedy. To je cieľ lásky. A preto je láska v dnešnej dobe taká zriedkavá, láska bez cieľov, láska, v ktorej je jedinou podstatnou vecou samotné milovanie. V tomto druhu lásky hrá kľúčovú úlohu bytie
Erich Fromm v knize definoval lásku jako základ tvořivé síly, jako sublimaci charakteru člověka do společenských vztahů, jako aktivní péči o život, odpovědnost za život, úctu k životu a jeho poznání.
Významný americký myslitel německého původu interpretuje ideovou podstatu Marxova filozofického systému. Marxova filozofie zosobňuje protest proti odcizení, ztrátě vlastní identity, odlidštění a zmechanizování člověka, jež doprovází vývoj západní společnosti. Zdůraznění existence skutečného individuálního člověka, který je tím, co koná a vlastní přirozenost rozvíjí v rámci dějinného procesu.
Cítíme, že se světem není něco v pořádku, i když bychom těžko definovali, v čem to vlastně vězí. Věda odpovídá na řadu otázek, ale je všemocná? Erich Fromm - psycholog, sociolog a filozof světového jména - vidí podobně jako vědci varující před bezuzdným vyčerpáváním přírodních zdrojů úskalí budoucího vývoje. V této knize předkládá analýzu naší orientace na vlastnění majetku - ono „mít“, na touhu