Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Básnická skladba Eleny Pecenové sleduje zkušenost odcházení, ve které začínají slova dávat smysl až teprve před usnutím. Toto je intimní, a přesto nadosobní sonda do bodu, ve kterém naše mysl nedokáže překročit sama sebe.
Telefonem, kapsou, otevíráme bránu do prostoru, který není dimenzovaný na jeden lidský život. Dominantním tématem knihy je zprostředkovatelnost, neustálé kopie kopií a utopený subjekt, který ztrácí běžné lidské vlastnosti a schopnosti. Naše já se cyklí, hroutí se do sebe, je bodem, kolem kterého se vše mění, vzniká a opět zase zaniká — jsme již dávno mrtví, nebo jen sledujeme kurýra, který nám