Kniha je v jistém smyslu doplňkem k práci o Počátcích Přemyslovců, klade si však jiné cíle. Jde v ní o celou střední a jihovýchodní Evropu, v zásadě o široké okolí Karpatské kotliny, kde se na přelomu 8. a 9. století odehrál zásadní kulturní a společenský přelom vyznačený zejména přijetím křesťanství a vznikem prvních slovanských států. Tehdy vstoupila střední Evropa na tu cestu, která ji okolo
Tuto knihu připravoval Dušan Třeštík k vydání na konec roku 2007. Stejně jako v předchozích svazcích své publicistiky chtěl při její přípravě udělat jakousi osobní myšlenkovou inventuru před tím, než se pustí do velké monografie o 10. století v českých zemích. K lítosti všech, kdo ho znali, i těch, kteří jej mohli poznávat jen prostřednictvím jeho textů, zůstal tento záměr nedokončen.
Po Počátcích Přemyslovců (1997) a Vzniku Velké Moravy (2001) se ponořil Dušan Třeštík do časů ještě starších -- do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích. Také tentokrát se autor kromě zajímavých, nevšedních a originálních nápadů opírá především o metodu srovnávání s množstvím analogií v nejrůznějších částech Evropy.
Jeden z našich nejznámějších historiků a největší znalec problematiky počátků české kultury a státnosti se na základě celoživotního badatelského úsilí i znalosti všech dochovaných pramenů, ať se již jedná o církevní legendy, či nejstarší kroniky a anály, pokouší rekonstruovat počátky českého státu v 9.–10. století. Zvláštní kapitoly jsou věnovány rozboru prvních václavských a ludmilských legend,