Úvahy trapistického mnicha o světle, skrývajícím se v temnotách těžkých životních situací, které každý z nás prožívá: „...člověka svírá temnota, když tu noc náhle ,zjasní‘. Nepřichází světlo, které by ji protrhlo, prozářilo a přimělo ji prchnout, jako když na obzoru nesměle vyjde slunce. Sama noc ,zahalí‘ zdrceného člověka světlem.“ Ztráta životního smyslu, zatmění našich vzájemných vztahů,
Hlavní linií textu je: Proč se v církvi sváříme? Protože jednota v rozmanitosti osob je možná, jen pokud existují společné všeobecné principy. Tento palčivý problém vychází ze současného stavu věcí, jeho řešení se opírá o teologii a Bibli. Je spíše intuitivní než spekulativní, přestože mnoho stránek má velmi solidní základ. Dokládá je svědectví autorova vlastního příběhu a mnišské zkušenosti.
Dom Samuel sa narodil v roku 1954 vo Francúzsku. Po rokoch rozsiahlej divadelnej činnosti vstúpil v roku 1983 do kláštora Notre-Dame de Sept-Fons, ktorého novicmajstrom bol v tom čase otec Mikuláš. V roku 1990 bol vysvätený za kňaza a následne opátom Dom Patrikom menovaný za priora. V roku 2002 sa stal jedným zo zakladateľov kláštora Panny Márie v Novom Dvore v západných Čechách. Koncom roku 2011