Kniha My – Deník pádu je antologií autorových chronologicky uspořádaných publicistických článků, psaných v letech 2012–2023 vesměs pro západní média. Co se vlastně stalo s Ruskem? Dmitry Glukhovsky v ostrých, vtipně psaných a emotivně laděných textech podává příběh postupného propadu Putinova Ruska do současného nacionalistického temna, který dokumentuje na jednotlivých konkrétních příkladech s
V Moskvě probíhá slavnostní přehlídka kozáckého vojska. Nový car osobně vybírá nejstatečnější muže, aby je poslal na temná území, která kdysi bývala součástí velkého Ruska, dokud je neovládla vzpoura a všechny bývalé ruské země nepodlehly tajuplné smrtelné klatbě. Průzkumná četa má zjistit, co se na Stanovišti skutečně děje. Netuší, že je zde čeká skutečné Dantovo peklo… Velkolepé vyvrcholení
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich
Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz.Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů. Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou
Světový apokalyptický bestseller. Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu.
Po krátkej a krutej občianskej vojne, v ktorej sa siahlo aj po zakázaných zbraniach, zostal z Ruska len zlomok jeho pôvodnej veľkosti. Hlavné mesto krajiny sa medzitým vrátilo k tomu, čo jeho vládcovia považujú za zlatý vek – k cárskemu impériu. Nefunguje internet ani žiadne elektronické médiá a Rusko je opäť monarchiou, ktorej vládne Imperátor, syn zakladateľa nového rodu. Hranicu
Třetí světová válka smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech,
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází ve stanici, která
Třetí světová válka smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech,
Svet je v troskách. Ľudia sa navzájom vyhubili. V mestách zničených rádioaktívnym odpadom sa nedá žiť. Za ich hranicami sa rozprestierajú vyprahnuté púšte a húštiny čudných zmenených lesov. Nikto netuší, aké tvory v nich žijú. Civilizácia zaniká. Kedysi dominantný ľudský druh upadá do zabudnutia a spomienky na jeho slávu blednú. Od týchto udalostí ubehlo necelých dvadsať rokov. Druhy, ktoré
Ilja Gorjunov, typický ruský osamělý hrdina, nevinně odsouzený za dealerství drog, se vrací po sedmi letech domů – a rázem se mu zhroutí svět. Matka mu zemřela, jeho dívka ho nechala, nejlepší kamarád mezitím založil rodinu a o jeho přátelství už zjevně nestojí. Ilja zůstal úplně sám. Ze zoufalství se rozhodne pomstít policistovi, který ho z uražené ješitnosti do vězení dostal, a začne
Volné pokračování kultovního apokalyptického bestselleru METRO 2033. Píše se rok 2034. Jaderná válka před mnoha lety zpustošila převážnou část světa a lidé přežili jen v rozlehlých sítích metra ve velkoměstech, kde vytvořili zvláštní civilizaci. Její existence je však ohrožena. Obyvatelé odlehlé stanice Sevastopolskaja jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s
Nový kultovní román, v němž autor podobně jako ve svých předchozích románech geniálně spojuje stvoření a zánik světa se strhujícím dobrodružstvím. V Moskvě se dějí podivuhodné věci. Anonymní zadavatel požádá překladatele Dmitrije Alexejeviče, aby přeložil do ruštiny deník španělského conquistadora ze 16. století. Dmitrij se domnívá, že půjde o ryzí rutinu, ale bizarní události popsané v
Svetlá minulosť. Temná budúcnosť. Jadrová vojna zničila civilizáciu na Zemi v podobe, ako ju poznáme dnes. Prežilo iba niekoľko desiatok tisíc ľudí, ktorí sa utiahli do moskovského metra, aby sa zachránili pred rádioaktívnym žiarením na povrchu. Napriek vyhubeniu podstatnej časti ľudstva sa obyvatelia metra nedokázali zjednotiť a okrem túžby prežiť si priniesli aj bremeno zastaraných ideológií.
Třetí světová válka smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich
Technický pokrok a rýchle napredovanie európskej civilizácie konečne vyústili do splnenia večného sna ľudstva – vďaka genetickým zásahom človek oklamal starnutie a stal sa nesmrteľným. Ale má to aj svoju odvrátenú stranu. Európu postihlo preľudnenie. Priestoru na život je málo, lesy či lúky sú už len dávnou spomienkou a súčasťou umelých parkov a chránených rezervácií. Na každom kroku stoja
Odvtedy, čo Arťom býva v metre na stanici VÚNCH, na povrchu bol iba raz, a aj to tajne. Po jadrovom výbuchu už totiž zem nie je pre ľudí bezpečná... Život na stanici je dobre zorganizovaný a prebieha takmer normálne, ale v sústavnom strachu – začali na ňu útočiť nebezpeční čierni mutanti. A preto sa Arťom podujme na splnenie úlohy od záhadného Lovca, aby pomohol zachrániť nielen svoju stanicu,