Qušajrího pojednání (arabsky ar-Risála al-qušajríja), jež napsal jeden z nejvlivnějších středověkých súfijských učenců, imám Abú al-Qásim al-Qušajrí (986–1072), bývá často pokládáno za nejoblíbenější i nejautoritativnější klasické shrnutí učení súfijů. Dodnes jej súfijové rádi využívají pro didaktické potřeby, neboť Qušajrí nezamýšlel pouze přehledně shrnout učení duchovních mistrů předchozích
Vztah k islámu a k muslimům je bezesporu jedním z nejaktuálnějších témat, která hýbou veřejností v České republice a v celém západním světě. Uprchlická krize, džihádistický terorismus a další fenomény dnešní doby dodaly tomuto vztahu velmi vyhrocené rysy. Skutečný islám a skuteční muslimové se často ztrácejí v moři zjednodušení, generalizací a obav. Přední čeští islamologové, politologové,
Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné „kolbiště“, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie
Zájem o islám soustavně narůstá, což se odráží v knihkupectvích i v médiích. Přitom řada kontroverzních jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje vůbec nebo jen okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly islámy dva, mediální a ten z knihoven či univerzit. A právě tuto mezeru by rád zaplnil Atlas muslimských
Kniha přináší základní přehled islámu, ale na rozdíl od většiny titulů, které jsou v současnosti na českém knižním trhu dostupné, se soustřeďuje na rozmanité formy muslimské lidové i „neortodoxní“ religiosity (včetně magie, mystiky, astrologie, numerologie a různých pověr), tedy na různé podoby „žitého islámu“ a jejich odraz v legendách i praxi věřících. Podstatná část hesel se věnuje stěžejním