Pohádky o perníkové chaloupce, o Palečkovi, o slepičce a kohoutkovi, o Smolíčkovi a mnoho dalších ve výběru a úpravě pro děti od 4 let s barevnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové.
Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka.
Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti. Je to bolestný příběh nešťastné matky, příběh zrady nerovného společenského postavení i idylického naplnění tužby po věrnosti a lásce.
Ve svých poutavých povídkách vykreslila Božena Němcová nevšední osudy i vlastnosti obyčejných venkovských lidí, jejichž představy o životě jsou čisté a upřímné, ale vlivem tlaku společnosti, ve které žijí, nemohou být vždy naplněny.
Tento rok oslavujú Slováci aj Česi 200. výročie narodenia Boženy Němcovej. Oba národy ju prijali a milovali, no napriek tomu jej slovenské rozprávky nikdy neboli kompletne preložené z češtiny do slovenčiny. Pri príležitosti autorkinho významného výročia sme pripravili kompletné vydanie jej slovenských rozprávok, ktoré edične zostavila Jana Pácalová-Piroščáková.
Pohádky o perníkové chaloupce, o Palečkovi, o slepičce a kohoutkovi, o Smolíčkovi a mnoho dalších ve výběru a úpravě pro děti od 4 let s barevnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové.
Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby.
Krásná knížka největší české pohádkářky Boženy Němcové přináší klasické národní pohádky. Vedle pohádek, jako jsou Neohrožený Mikeš nebo O princezně se zlatou hvězdou na čele, se představují báchorky, jako například O labuti nebo Jak Jaromil ke štěstí přišel. Vypravěčské umění Boženy Němcové umocňují secesní ilustrace Artuše Scheinera.
Snad všechny děti mají rády kouzelný svět pohádkových příběhů, ve kterém dobro vítězí nad zlem a každý dostane to, co si opravdu zaslouží. V této knize mají malí i velcí čtenáři možnost seznámit se nejen s klasickými, ale i s méně známými pohádkami Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena.
Snad všechny děti mají rády kouzelný svět pohádkových příběhů, ve kterém dobro vítězí nad zlem a každý dostane to, co si opravdu zaslouží. V této knize mají malí i velcí čtenáři možnost seznámit se nejen s klasickými, ale i s méně známými pohádkami Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena.
Babička Boženy Němcové neodmyslitelně patří nejen do zlatého fondu naší národní literatury, ale díky překladům do několika světových jazyků překročila i pomyslné hranice domácích knihoven.
Slavný český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian (11. 2.1905–1. 7. 1981) je znám jako autor ilustrací k mnoha dobrodružným příběhům, ale proslavily jej především obrazy pravěkých zvířat a lidí.
Povídky Divá Bára a Dobrý člověk patří ke stále čteným oblíbeným povídkám vynikající vypravěčky Boženy Němcové. Její umění poutavě zachycuje nejen příběh a prostředí, ale i duševní zápasy hlavních hrdinů.
Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby.
Božena Němcová poukazuje na velké rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul, následně i zámek. Z paní Skočdopolové se stává dáma se všemi zvyklostmi panstva té doby. Je přesvědčena, že vychází vstříc lidu, žije ale v přepychu a v podzámčí lidé živoří.
Krásná knížka největší české pohádkářky Boženy Němcové přináší devatenáct známých i méně známých vyprávění. Vedle klasických pohádek, jako jsou Princ Bajaja, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Chytrá horákyně, O kocouru, kohoutu a kose či O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, se představují báchorky, jako např.
Na samém konci malé dědiny Vestec byla malá chalupa, ve které žil obecní pastýř Josef se svou dcerou Bárou. Ženu již neměl, zemřela pár let po porodu. Tato tragická událost vrhla stín i na malé dítě, o kterém vesničané začali šířit zvěsti, že je v kolébce vyměnila polednice.
Konečně čteme Babičku bez slovníku S působivými kolážemi Miroslava Huptycha Babička Boženy Němcové je stále na seznamu povinné školní četby, i když je zřejmé, že málokteré dítě tuto knihu přečte.
Babička Boženy Němcové se v anketě „Kniha mého srdce“ umístila na druhém místě a do dnešního dne se dočkala téměř čtyř set vydání. Tato vesnická povídka vypráví o idylickém životě na vesnici, jehož středobodem je postava Babičky, moudré, zbožné i pověrčivé staré ženy.
Najkrajšie slovenské rozprávky zo zbierok Boženy Němcovej pre malé deti citlivo prerozprávala Hana Ferková: Zlatá panna Berona, O dvanástich mesiačikoch, Martinko Kinkaš a iné. Vychádzajú s pôvabnými ilustráciami Petra Uchnára.
