Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy. Ta sehrávala dvojí roli: obyvatelům vnuceného státního útvaru předkládala v celostní a srozumitelné podobě svůj zcela závazný světonázor a současně sloužila k pacifikaci společnosti. Kniha analyzuje osy této propagandy:
Kniha představuje syntetický pohled na antisemitismus v českých zemích v období první Československé republiky, která je dodnes pokládána za vzorový demokratický stát. Autorka se věnuje jak antisemitismu v agrární a národně demokratické straně, tak antisemitismu v malých stranách a politických skupinách v počátcích republiky a antisemitismu v protofašistickém a fašistickém hnutím. Vedle toho
Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho „zlatém“ období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech
Kolektivní monografie jedenácti českých, polských a slovenských odborníků se snaží o analýzu dvou „velkých“ válečných konfliktů v minulém století. Předmětem jejich zájmu je především válka jako impuls k historické změně ve společnosti, ale i „předtucha“ války ve světě umění, téma válka a víra, paměť na válku a válka v paměťových institucích (muzea).