Eliza měla šest bratrů. Taky by radši byla kluk, to by pak všechno bylo jednodušší. Její starší bratři totiž zmizeli, utopili se v moři – tak jí to doma řekli. Zbyl jí jen ten nejmladší: Cvrček, strašpytel a uplakánek, co je jí spíš na obtíž. Navzdory bouři, navzdory větru, navzdory tomu, co všichni říkají, se ti dva vydají až za obzor. Eliza se tam musí dostat, musí bratry najít. Jenže jak, když
Lampička je příběh o moři. Vypráví o tajuplných mořských bytostech a divokých pirátech. O černém domě admirála, ve kterém prý bydlí netvor. O šedém majáku na ostrůvku, který jen na vlásku visí u pevniny. O Lampičce, dcerce strážce majáku, která každý den vystoupá jedenašedesát schodů, aby v majáku zapálila světlo. O bouřlivém večeru, kdy dojdou sirky a všechno se pokazí. Ale zejména o odvaze a